Chce toho docílit tak, že zvýhodní občany, kteří úspor ze stavebního spoření využijí k zajištění bydlení, a znevýhodní oproti současné praxi ty, kteří pouze spoří.
"Je třeba si uvědomit, že parametry stavebního spoření byly nastaveny v době, kdy inflace a úrokové sazby v této zemi byly na zcela jiné úrovni než dnes. V tehdejší době nebylo stavební spoření tak extrémně výhodné, jako je dnes," uvedl ministr.
Výdaje státu na podporu spoření každoročně rostou o miliardy a v příštím roce mají dosáhnout již třinácti miliard korun.
Chystané změny by se nijak neměly dotknout smluv uzavřených podle platných podmínek. Ty klientům stavebních spořitelen zajišťují státní příspěvek až 4500 korun ročně a po pěti letech spoření volnou ruku v tom, jak s úsporami i státními příspěvky naloží.
Změna stavebního spoření není zřejmě reálná bez diskuse se stavebními spořitelnami i parlamentními stranami. Parametry systému totiž definuje zákon a bez širší politické podpory pro zásah do citlivé oblasti úspor občanů bude prosazení změn v parlamentu obtížné.
Zřejmě také nepůjde o nijak rychlé změny. "Reforma nemůže být provedena bez dialogu se stavebními spořitelnami. Cílem je, aby systém byl efektivnější a k úspoře peněz došlo ve střednědobém horizontu," naznačil Sobotka.
Lidé mají nyní uzavřeno zhruba 4,5 milionu smluv o stavebním spoření, což z této formy činí jednoznačně nejpopulárnější způsob zhodnocování peněz. V porovnání s výnosy z pětiletých bankovních vkladů, totiž stavební spoření přináší výnos až 13 procent ročně.
To je zhruba čtyřikrát více než nejvýhodnější úroky v bankách na pětiletých vkladech. S ohledem na rostoucí zátěž státního rozpočtu s výplatou příspěvků na spoření si nutnost změny systému uvědomuje i ministerstvo pro místní rozvoj, které má podporu bydlení, nikoliv stavebního spoření, ve své kompetenci.
"Je však třeba při všech změnách brát v potaz složitost systému a pravidla jeho fungování," řekl mluvčí ministerstva Petr Dimun. Jako příklad uvedl Slovensko, kde výplatu příspěvku před časem navázali na užití úspor na bytové účely a systém se začal hroutit.
Jednání o změnách již probíhají. "Chápeme snahy ušetřit finanční prostředky ze státního rozpočtu a s odborníky a experty příslušných ministerstev vedeme dialog nad různými variantami řešení," řekla Pavla Paseková, mluvčí Českomoravské stavební spořitelny, která je největší v Česku.
