ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Téměř čtvrt milionu lidí nemá na základní životní potřeby, zjistil průzkum

  • 97
Přes milion Čechů je podle analýzy projektu Neviditelní součástí nízkopříjmových domácností. Už dříve žili často od výplaty k výplatě a vzhledem k rostoucí inflaci se nyní jejich situace významně zhoršila. Jak ilustrují i konkrétní příběhy, v řadě případů by pomohly sociální dávky.

Z výzkumu pro projekt Neviditelní vyplynulo, že přibližně 1 153 000 lidí v České republice žije v domácnostech, které lze označit za nízkopříjmové. Nízkopříjmová domácnost disponuje příjmy pod 60 procent mediánu průměrného příjmu na osobu. Takže pokud je mediánový příjem za 1. čtvrtletí letošního roku 31 923 Kč, hranice chudoby činí 19 153,80 Kč.

Společné příjmy v rodině sice většinou pokryjí základní životní potřeby, ale neumožňují vytvořit finanční rezervu a zlepšovat svůj život.

Jak žijí nízkopříjmové rodiny

„Polovina těchto domácností si snad může dovolit jednu rodinnou týdenní dovolenou za rok, zpravidla ale nemají možnost dosáhnout třeba na hypotéku. A také špatně reagují na neočekávané výdaje, jako je například koupě nové pračky,“ říká Kateřina Jarošová ze společnosti Provident Financial, iniciátora projektu Neviditelní

Vysoká míra inflace prodražuje především nezbytné výrobky a služby. Alarmující je, že více než desetina nízkopříjmových Čechů nezvládne zaplatit své běžné výdaje, dalších 9 procent to dokáže jen za použití úspor. Čtvrt milionu lidí tak nemá na základní životní potřeby.

Třetina Čechů není na krizi připravena, říká průzkum. Inflace je nespravedlivá

Bohužel tito lidé nemají moc možností, jak svou situaci řešit, ne každý zvládá brigádu při plném pracovním úvazku. „Téměř třetina lidí uvedla, že na brigádu nemají čas ani sílu, naopak 19 procent lidí by brigádu chtělo. Nízkopříjmové domácnosti tak mohou spoléhat pouze na solidaritu rodinných příslušníků nebo aktivně začít využívat sociálních dávek,“ říká Aleš Rod, ekonom a ředitel Centra ekonomických a tržních analýz.

Přesto podle průzkumu 43 procent nízkopříjmových rodin žádnou pomoc od státu nevyužívá. A jaký je důvod?

„Celý systém je velmi složitý a pro řadu lidí nesrozumitelný. Přestože zaměstnanci na úřadech práce mají obvykle snahu pomoci, je pro některé náročné si zajistit například všechny potřebné dokumenty, a často tak nakonec žádosti raději vzdají,“ dodává Aleš Rod. Druhým důvodem je pak obyčejný stud.

Příběhy ze života

Alena je rozvedená a sama vychovává syna Adama. Její situace se ještě zkomplikovala tím, že mu diagnostikovali rakovinu a ona sama prodělala vážné onemocnění, které ji dodnes omezuje v práci. Navíc kvůli péči o syna nemůže pracovat na plný úvazek, což se samozřejmě projevilo na rozpočtu domácnosti. „Abychom ušetřili, přestěhovali jsme se z pronájmu do chaty po rodičích, já pobírám částečný invalidní důchod, snažím se chodit na brigády, ale ani tak nevyžijeme,“ popisuje svou finanční situaci Alena.

TIP: Pokud je Alena vlastníkem stavby pro individuální a rodinnou rekreaci, může požádat o příspěvek na bydlení a na syna o přídavek na dítě. Rovněž může na syna, pokud je závislý na péči jiné osoby, požádat o příspěvek na péči, průkaz OZP a o příspěvek na mobilitu. Pokud by příjem rodiny nepostačoval k zajištění základních životních podmínek, může Alena požádat o dávku pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení.

I Jakub žije sám, syn už ale úspěšně odmaturoval a osamostatnil se. Vždycky říkal, že se má dobře, má práci, koupil si jednopokojový byt ve starším domě, naštěstí ještě v době před velkým zdražením nemovitostí. Splátky hypotéky měl spočítány tak, aby je ze svého příjmu bez problému uhradil. „Hypotéku mi ale právě banka přepočítala na nový úrok a navíc, v bytě se topí plynem. Začíná mě přecházet optimismus, jak vše zaplatím, ale nikdy jsem nebral žádné dávky a nerad bych to měnil,“ shrnuje Jakub.

Inflace se obává přes 90 procent Čechů. Je to nejvíce v historii

TIP: Jakub může požádat o příspěvek na bydlení. Splátka hypotéky ani jiného úvěru se v dokládaném příjmu nezohledňuje.

Jana žije v úplné a harmonické rodině, s manželem a dvěma dětmi. Její rodiče jsou ale téměř nesoběstační. Jana tedy denně vaří i pro ně a každý den za nimi jezdí. Až donedávna oba manželé slušně vydělávali, takže všechny nutné platby pokryli. Aby ale Jana časově zvládla péči o rodiče, pracuje na poloviční úvazek. A manželovi snížili plat. „Už teď je náš rozpočet naknap. A s rostoucími cenami potravin i energií se obávám, že za chvíli nebudeme mít ani na běžný život,“ shrnuje Jana.

TIP: Osoby, které jsou z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu závislé na pomoci jiné fyzické osoby, mohou žádat o příspěvek na péči. Jeho měsíční výše činí 880 Kč až 19 200 Kč, podle stupně závislosti. Pokud se Janině rodině snížil příjem a třetina příjmů rodiny nepostačuje na pokrytí nákladů na bydlení a je nájemcem nebo vlastníkem bytu, může požádat o příspěvek na bydlení či o přídavek na dítě.

(Zdroj: Neviditelní, TIP – Úřad práce ČR)

, pro iDNES.cz