Psycholog Janu Urban se věnuje personálnímu a manažerskému poradenství a firemnímu vzdělávání.

Psycholog Janu Urban se věnuje personálnímu a manažerskému poradenství a firemnímu vzdělávání. | foto: Petr Topič, MAFRA

Risk je zisk? Kdy se risk vyplatí a kdy přináší ztrátu, radí psycholog

  • 6
Úsloví, že risk je zisk, neplatí vždy. V řadě situací risk přináší i ztrátu. Platí to především ve finančním světě, kde riziko jako takové ve skutečnosti žádný zisk nevytváří. „Jsou však i situace, kdy se riskovat vyplatí, a to téměř vždy,“ upozorňuje psycholog Jan Urban.

Svou schopností přijmout či tolerovat riziko se lidé liší. Důvodem jsou vrozené osobní vlastnosti, často však i to, že si reálná rizika svého jednání nejsou schopni plně představit. Nebo je vidět nechtějí. Někdy naopak vnímají jako silně rizikové veškeré okolnosti, které podle svého názoru nemají plně pod kontrolou.

Jsou však i lidé, kteří pravidelně, ochotně či rádi podstupují i vysoká rizika, mnohdy za značnou cenu. Spoléhají přitom na své dosavadní zkušenosti („nikdy se mi nic nestalo“) a nedokáží si představit, že budoucnost může být zcela jiná. Rizikové jednání je pro ně zdrojem vzrušení, kterému nedokážou odolat.

Poměrně velká část lidí trpí naopak nechutí či tzv. averzí k riziku, a snaží se mu všemožně vyhnout. Často podstupují jen rizika, kterým již plně přivykli, nebo která si plně neuvědomují.

Kdy je rizikové jednání namístě a kdy je lepší se mu vyvarovat?

Finanční rizika

Prvá se týká rizik finančních. Prodejci finančních „produktů“ se nás většinou snaží přesvědčit, že riskantnější investice nám přinesou i vyšší výnos. Mezi rizikovostí investice a její rentabilitou však ve skutečnosti žádný vztah neexistuje.

Jan Urban (1953)

  • Autor publikací Přestaňte se v práci stresovat a Jak lépe naložit s časem.
  • Věnuje se personálnímu a manažerskému poradenství a firemnímu vzdělávání.
  • Je absolventem VŠE Praha a Filozofické fakulty UK, obor psychologie práce a řízení.

Vyšší míra rizika, kterou při investování podstupujeme, neznamená nic jiného, než vyšší pravděpodobnost, že o investovanou částku přijdeme. Korektním tvrzením o vztahu mezi mírou rizika a výnosem investice (či jiné finančně rizikové činnosti) je proto konstatování, že vyšší riziko přináší možnost vyššího výnosu. K tomu je však třeba dodat, že zcela stejně přináší i možnost vyšší ztráty. Investice s nižším rizikem má naopak nižší potenciál zisku, je však spojena i nižší možností ztráty.

Důvodem vyššího výnosu, který riskantní investice slibují, je většinou jen to, že lidé, kteří je nabízejí, by je při nižším slibovaném výnosu „neprodali“. Riziko bychom však neměli zaměňovat s kolísáním čili volatilitou trhu. Investujeme-li například do akcií, musíme počítat s tím, že kurz některých z nich krátkodobě klesne. To však neznamená, že jsou zvýšeně rizikové nebo že svou hodnotu ztratí i dlouhodobě.

Rizika podnikání

Podnikání je téměř vždy spojeno s jistou mírou rizika. Situace na trhu se často rychle mění, a z dlouhodobějšího hlediska ji nikdy nelze zcela předpovědět.

K přijetí podnikatelského rizika napomáhá vidina zisku. Máme-li podnikatelský nápad i prostředky, jak jej uskutečnit, a jsme-li ochotni opustit jistotu zaměstnání, můžeme dosáhnout příjmů, kterých bychom jako zaměstnanci nedosáhli. To však neznamená, že výše našeho zisku či úspěšnost našeho podnikání odráží míru rizika, kterou podstupujeme nebo jsme ochotni přijmout. Řada úspěšných podnikatelských projektů s žádnou zvláštní mírou rizika spojena nebyla či není.

Riziko, které podnikatelé podstupují, je přes veškerá rizika, která s sebou trh nese, většinou spíše důsledkem jejich špatně zvážených rozhodnutí. A je-li vysoké, pak jejich zisk nezvyšuje, ale naopak snižuje. Úspěšné podnikatelské projekty jsou zpravidla spíše ty, jejichž autoři se snaží veškerá možná rizika svého podnikání včas rozpoznat nebo jim průběžně čelit, a jejich dopad minimalizovat.

Risk jako výmluva

Představa, že zvýšené riziko nese vyšší zisk, slouží často spíše jako výmluva, kterou využívají ti, kteří se dopouštějí činností nerozumných. Podnikatelé či manažeři, kteří tvrdí, že je potřeba dosahovat zisku a podstupovat vysoká rizika, se tím často jen snaží zastřít svou neschopnost. Tendence podstupovat rizika jim ve skutečnosti nijak nepomáhá. Podniky i jejich zaměstnance to spíše jen ohrožuje.

Dobrý podnikatel se pozná podle schopnosti dosáhnout zisku, aniž by svůj podnik vystavil velkému riziku. Nástroji, které mu k tomu slouží, jsou realistické předpovědi prodejních možností, analýzy spotřebních trendů i rozbory konkurence na trhu.

Rizika, která se vyplatí

Na rozdíl od finančních či podnikatelských rizik, kterým je třeba se spíše vyhnout, existují i zdánlivě rizikové životní situace, do kterých se téměř vždy vyplatí jít. Jejich hlavním rizikem totiž je, že pokud se jich zalekneme, pak svého rozhodnutí budeme téměř vždy litovat.

Skutečná rizika, která vám při nich hrozí, jsou totiž zanedbatelná. Ztratit však můžeme hodně. K hlavním situacím tohoto typu patří následujících šest.

1. Obava připustit, že něco nevíte

Připustit, že něco nevíte, většinou žádné velké riziko nepřináší. Není to ani něco, za co byste se měli stydět. Hranice mezi věděním a nevěděním je často velmi tenká, a když přiznáte, že něco nevíte, pak se to často velmi rychle můžete dovědět, protože vám to někdo poví. V opačném případě riskujete, že se to nedovíte nikdy.

2. Riziko, že nebudete zcela dokonalí

Úsilí o naprostou dokonalost – či obava, že jí nedosáhnete – vede většinou k tomu, že vaše práce či její výsledek skutečně dokonalé nejsou. Důvodem je stres, který vaše obava přináší. I když ve vlastních očích zcela dokonalí nebudete, je navíc velmi pravděpodobné, že kromě vás si toho nikdo jiný nevšimne.

Pokud si však vaší nedokonalosti někdo jiný všimne, může vás upozornit na chybu, o které nevíte. Získáte tak důležitou informaci, která vám k dokonalosti pomůže. Podstoupit riziko, že v určité činnosti zcela neuspějete, je tak často jedinou cestou, jak v ní dosáhnout úspěchu. Což většinou stojí za to.

3. Riziko vsadit vše „na jednu kartu“

Situace, které mám na mysli, se netýkají hazardních her. Týkají se situací, kdy dospějete k názoru, že jste v něčem dobří, ale obáváte se tomu plně věnovat. Bojíte se totiž rizika, že si zavřete cestu k možnosti věnovat se něčemu jinému.

Přijmout toto riziko se však většinou vyplatí. Zpravidla dokonce platí, že čím dříve ho podstoupíte, tím lépe.

4. Riziko, že budete odmítnuti

Ve hře je většinou vaše ego.Nechcete riskovat, že se dostanete do situace, kdy vaše žádost bude odmítnuta, a proto o věc raději nepožádáte vůbec. Kvůli možná nepříliš pravděpodobnému nepříjemnému, krátkému zážitku tak riskujete, že nedosáhnete toho, co je pro vás důležité. Pokud však o to nepožádáte, nemůžeme to získat.

Pokud druhá strana vaší žádosti nevyhoví, nemusí se navíc jednat o nic vážného. Každý občas padne na někoho nepříjemného, a odmítnutí si proto nemusíte brát osobně.

5. Riziko, že nedostanete určitou práci

Jde o situaci podobnou té předchozí, často však s ještě vážnějšími následky. Může se stát, že pro určitou práci nejste nejlépe kvalifikováni nebo že pro ni z nějakého jiného důvodu nejste ti nejvhodnější. Může se však stát i to, že vhodní jste, a jako uchazeči o ni jste přesto odmítnuti.

Takový je život a podobné věci se dějí. Jde-li však o práci, která vás zajímá, a jste si jisti, že v ní dříve či později uspějete, měli byste odmítnutí riskovat. Často vám může pomoci, že o práci dáváte najevo silný zájem nebo že je druhá strana přesvědčena, že s ní budete dobře vycházet. Zkušenosti tak pro přijetí nemusejí být vždy rozhodující, a riziko, že práci nezískáte, nemusí být tak vysoké, jak se domníváme.

6. Riziko, že budete nepříznivě hodnocení

Lidé většinou nejsou rádi, když je někdo jiný nepříznivě hodnotí, a to přesto, že to sami velmi často a rádi provádějí. Obava z nepříznivého hodnocení však může být přehnaná. Každému se zavděčit nemůžete a ani nemusíte, a význam jejich hodnocení či názoru na vás nemusí být podstatný.