Jsou tací, kteří říkají, že máme půjčovat jen tolik peněz, o kolik jsme ochotni přijít. Na druhou stranu, kdo jiný by měl pomoci v nouzi, když ne rodina nebo přátelé? Pokud už se rozhodnete, že blízkému půjčíte, nepodceňujte sepsání smlouvy.
Paní Jana má mladšího bratra. Když ji požádal o půjčku, neváhala. „Ani jsem se neptala, na co peníze potřebuje, ani jsme nesepsali smlouvu. Věřila jsem, že peníze vrátí, jsme přece rodina,“ vzpomíná Jana.
Sourozenci se dohodli, že půjčená částka bude vrácena do roka. Rok uplynul a peníze nikde, a tak se paní Jana připomněla. Bratr sliboval, že za měsíc, pak za další měsíc, pak za půl roku... A už je to rok, kdy měl půjčku splatit. „Dnes už mi ani nezvedá telefony,“ popisuje Jana. „Přece jen je pro mě padesát tisíc dost peněz a nehodlám se smířit s tím, že bych nad tím měla mávnout rukou.“
Manžel jí poradil, ať peníze vymáhá a podá žalobu. „Nejsem si jistá, zda vůbec můžu k soudu, když nemáme smlouvu?“ ptá se čtenářka iDNES.cz.
Vzory na internetu jsou nebezpečné hned z několika důvodů. Nejsou aktuální, a tedy nereflektují změny v zákonech, které pro vás mnohdy mohou být velmi důležité. A nejsou individualizované.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
