Osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP) je široká škála lidí v nejrůznějších životních situacích. Nejčastěji jde například o „věčné studenty“, za které už neplatí nemocenské pojištění stát, nebo ženy či muže v domácnosti, kteří nepečují o žádné dítě. Řadí se mezi ně i nezaměstnaní lidé bez evidence na úřadu práce nebo zaměstnanci pracující pouze na pracovní dohody bez účasti na nemocenském pojištění.
Ale patří k nim i lidé, kteří mají jen tak zvané pasivní příjmy. Tedy nemusí vůbec aktivně pracovat, ale žijí z peněz, které jim vynáší jejich investované finanční prostředky. Tedy například dividendy, nebo investice do pronajímaných nemovitostí či úroky z půjček. Ale jsou to i ti, kdo vybudovali své prosperující firmy, jejich chod svěřili manažerům a žijí už je ze zisků.
„Přestože mají OBZP různě vysoké vlastní příjmy a odlišnou majetkovou situaci, tak si musí povinně samy platit zdravotní pojištění ve stejně vysoké částce,“ dodává Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
Platba zdravotního pojištění v roce 2024
Měsíční platba na zdravotní pojištění u osob bez zdanitelných příjmů se odvozuje z minimální mzdy platné k 1. lednu daného roku a činí 13,5 % z této částky. V roce 2024 tedy platí všechny OBZP stejně vysokou částku 2 552 korun a tato povinná platba na zdravotní pojištění je splatná do 8. dne následujícího měsíce.
„Vzhledem k tomu, že platba na zdravotní pojištění je pro všechny OBZP jednotná, tak osobám bez zdanitelných příjmů nemůže vzniknout nárok na přeplatek, tak jako je tomu u osob samostatně výdělečně činných,“ doplňuje Gabriela Ivanco.
Zmapovali jsme, na co letos přispívají všechny zdravotní pojišťovny |
Dlužné pohledávky zdravotní pojišťovny vymáhají
Kdo chodí do práce a je zaměstnaný, nemá s placením zdravotního pojištění žádné starosti. Za výpočet a samotnou platbu na příslušný účet zdravotní pojišťovny je zodpovědný jeho zaměstnavatel.
OBZP, tedy osoba bez zdanitelných příjmů si však musí své pravidelné měsíční platby pečlivě hlídat. Kdo nezaplatí předepsanou částku, zdravotní pojišťovna mu automaticky vyměří penále a neplatiče bude upomínat jak o pojistné, tak o vyměřenou pokutu. Jenže někteří lidé se statusem OBZP na placení zapomínají a stávají se dlužníky.
„Právě s ohledem na platbu zdravotního pojištění je vhodné některé životní situace, jako je například neevidování na úřadu práce při ztrátě zaměstnání nebo přijmutí práce na dohodu o provedení práce s odměnou do limitu, pečlivě promyslet,“ upozorňuje daňová poradkyně.
Platit či neplatit dobrovolné důchodové pojištění?
Zatímco platba zdravotního pojištění je pro osoby bez zdanitelných příjmů povinná, tak u sociálního pojištění tomu tak není. Ale pozor, kdo si neplatí sociální pojištění, tomu se tato doba nezapočítává do počtu potřebných let, které je potřeba získat pro nárok na důchod.
Pro nárok na starobní důchod je totiž potřeba splnit dvě podmínky, a to dosáhnout stanoveného důchodového věku a zároveň získat potřebnou dobu důchodového pojištění, což je minimálně 35 let. „Pojištěnci, který ke dni dosažení důchodového věku nezískal potřebnou dobu pojištění, nemůže být starobní důchod k tomuto dni přiznán. K přiznání důchodu může případně dojít až následně od pozdějšího data, ke kterému již potřebnou dobu pojištění získal,“ uvádí Česká správa sociálního zabezpečení.
Jinými slovy – pro přiznání starobního, ale také invalidního důchodu musí být získána alespoň minimální doba pojištění. Proto by si měly OBZP dobře zvážit, zda nebudou mít v budoucnu problém se získáním minimální doby pojištění. Řešením je podat přihlášku k dobrovolnému důchodovému pojištění a platit si odvody ze své kapsy. „Minimální měsíční částka dobrovolného důchodového pojištění v roce 2024 činí 3 078 korun,“ sděluje Gabriela Ivanco.
