ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Stavební řízení u nás je dlouhé a roztříštěné. Změní to nový stavební zákon?

  • 11
České stavebnictví by potřebovalo nový stavební zákon jako sůl. O tom není pochyb. Stavebníky dnes trápí zejména neúměrná složitost a délka povolování. Co změní nová právní úprava, rozebírá ve svém komentáři ekonom Jakub Gleta.

Mnozí ze čtenářů jistě mají vlastní neblahou zkušenost, že i příprava samostatného rodinného domu, kde je ale například potřeba postavit čističku odpadních vod nebo studnu (a tím pádem projít separátním vodoprávním povolením), trvá klidně i více jak půldruhého roku. Navíc je poměrně náročná na rozsah a obsah dokumentárních podkladů, a tím pádem i nákladná.

Stavební řízení je totiž dnes zásadním způsobem roztříštěné. Každý dotčený orgán nebo úřad se vyjadřuje jen k jedné partikulární věci, chybí komplexní pohled na stavební záměr a jeho dopady. Úředník se bojí rozhodnout a úřady si mnohdy posílají podklady mezi sebou tam a zpět.

Stavební spořitelny startují s levnými úvěry na úsporná řešení domů

Veřejná poptávka po novelizaci stavební legislativy byla enormní. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR deklarovalo hlavní cíle nového stavebního zákona jako:

  • Zrychlení řízení
  • Zjednodušení řízení – jedno řízení o povolení záměru místo různých typů řízení (územní souhlas, ohlášení, společné povolení atd.) a pro různé části záměru (samotná hlavní stavba vs. vodoprávní řízení jako kanalizace a ČOV vs. dopravní řešení).
  • Koncentrace a integrace procesu povolení záměru do jednoho místa – namísto obíhání dotčených orgánů stavebníkem si má stavební úřad sám vyžádat potřebná stanoviska a vyjádření.
  • Digitalizace výkonu státní správy v oblasti stavebního řízení a územního plánování – konec shánění papírů, vše prostřednictvím Portálu stavebníka a v elektronickém správním spisu. Stavebník podá žádost a vidí průběžný stav jejího zpracování. Zde se mají podávat i žádosti o vyjádření vlastníkům veřejné infrastruktury a probíhat veškerá komunikace s dotčenými orgány státní správy.

Co se (ne)povedlo

V řadě ohledů se bohužel z nového stavebního zákona opět stala klasická „bramboračka“. Na podzim 2019 předložil mezirezortní expertní tým do připomínkového řízení návrh zákona o 171 paragrafech. K návrhu se sešlo přes 5 000 připomínek a díky mnoha kompromisům nakonec dnes účinné znění zákona obsahuje paragrafů 335, tj. přesně dvojnásobek. Kvůli jeho složitosti a s tím související nepřipravenosti státní správy pak musela být jeho účinnost odložena a bude zřejmě odložena znovu.

Vzali si hypotéku na pozemek, ale prodali jim skládku

Zrychlení řízení
Lhůty předpokládané zákonem jsou z pohledu stavebníka velice vstřícné – pro jednoduché stavby (typicky rodinné domy) by mělo platit, že úřad rozhodne o žádosti do 30 dnů od obdržení úplné žádosti. Bohužel, zcela chybí opatření při nedodržení lhůty, a proto lze mít důvodné obavy, že úředníci nebudou mít motivaci tyto lhůty dodržovat.

Zjednodušení řízení
Napříště bude jen jedno povolení záměru s jedněmi pravidly místo mnoha různých typů povolení, a zároveň zanikají speciální stavební úřady (dopravní, vodoprávní apod.), kde bude nově rozhodovat přímo dotčený obecný stavební úřad v rámci řízení o povolení předmětného záměru. Z pohledu drobného stavitele ale toto zjednodušení není nijak markantní, jelikož stále je pro záměr nutné získat stanoviska vlastníků veřejné infrastruktury (povinně musí doložit stavebník sám) a dotčených orgánů státní správy. Při nedoložení těchto vyjádření k žádosti stavební úřad řízení přeruší a vyžádá si je sám u dotčeného orgánu.

Jakub Gleta

Jakub Gleta
  • Vystudoval ekonomii na Univerzitě Karlově v Praze a Ludwig-Maxmillians Universität v Mnichově.
  • Kariéru začal jako analytik v investorské skupině, postupně se propracoval až na investičního manažera zodpovědného za akvizice, pronájem a financování nemovitostních projektů
  • Dnes je ředitelem BO! holding a.s.

Dílčí zlepšení snad můžeme očekávat u nově zavedeného tzv. jednotného environmentálního povolení, které bude integrovat posouzení záměru z hlediska až devíti speciálních zákonů z oblasti ochrany životního prostředí a které bude vydáváno jako součást koordinovaného závazného stanoviska obce s rozšířenou působnosti, kam záměr spadá.

Speciálním případem, který zřejmě povolení v jednoduchých případech výrazně urychlí, je pak institut tzv. zrychleného řízení. V případě, kdy stavebník podá mj. bezvadnou žádost, souhlasy všech účastníků řízení a splní veškeré zákonné podmínky pro povolení, vydá stavební úřad povolení záměru jako první úkon ve stavebním řízení. Toto platí i pro změny v užívání stavby (například při rekonstrukci nebytového prostoru na obytný apod.).

Digitalizace
Zavedení tzv. Portálu stavebníka zcela určitě přinese významné ulehčení papírování a zpřehlední přípravu záměru. Jenže digitální informační systém, který bude spravovat Portál stavebníka, kde bude veden celý elektronický správní spis a projektová dokumentace, zatím neexistuje ani v beta verzi a jeho spuštění je v nedohlednu. V tuto chvíli je tedy ve hvězdách, zda se 1. července skutečně něco spustí a zda to vůbec bude po spuštění fungovat.

Zákon má tedy poměrně značné mouchy, na druhou stranu při relativně rychlém zvládnutí porodních bolestí by mohl přípravu jednoduchých staveb urychlit a zjednodušit. Bohužel, jak už to tak u nás často bývá, záměry a skutečné efekty se mnohdy diametrálně liší, a proto ukáže pouze čas.