Česko právě prožívá velkou vlnu zájmu o ukládání peněz do umění. Na aukcích za loňský rok lidé utratili téměř devět set padesát milionů korun. I proto je dobré o zákonitostech trhu s uměleckými předměty něco vědět.
Na aukcích se i omdlévá
"Jedna paní přišla s obrazem, před námi byla na třech místech, nabízeli jí za něj kolem deseti tisíc," vypráví galerista Martin Kodl. Nikdo nedokázal rozluštit autora. Byl ruský, ale podepsaný latinkou, ne azbukou. Kdo perfektně nezná ruské autory, nedovedl to rozpoznat.
Čtěte ve čtvrtek
Rozhovor s Martinem Kodlem o tom, proč se některé obrazy prodávají za miliony, čtěte ve čtvrtečním Magazínu DNES
"Paní chtěla sedmnáct tisíc. Přemluvil jsem ji, ať ho dá do aukce. Dostala kolem čtyř set tisíc. A opravdu omdlela. Dodnes mně nosí štrůdl."
Martin Kodl je v Česku v této branži velmi úspěšný, drží český rekord ve výši peněz utracených během jediné aukce. Za jeden den se na ní vydražily obrazy za více než sto milionů.
Ale pořád rád vzpomíná na své začátky v devadesátých letech. Když jednomu z prvních klientů oznámil, že jeho obraz vydražil za milion, pán na něj křičel, že je drzý fracek. Myslel, že si dělá legraci. Doufal tak v padesát tisíc.
To je Filla, pane
Kdo by nechtěl najít na půdě či ve sklepě obraz, jít se poradit do galerie a pak dostat nečekaně obrovskou sumu třeba s vysvětlením: To je Emil Filla, milý pane. Podobné případy se skutečně stále objevují.
Zjistit, jaký obraz je kvalitní nebo cenný, chce stále víc lidí, ať už ze zájmu nebo s vidinou, že možná vydělají.
"Když v roce 2008 začala světová krize, lidé přestali věřit penězům a cenným papírům a hledali alternativní zdroje, kam finance uložit," vysvětluje Martin Kodl. Mluví sice o vrstvě bohatých lidí, ale dodává: "Na aukce chodí spousta lidí, kteří se přijdou jen podívat. I když nemají na nákup peníze, o obrazy se zajímají. To je hezký trend."
Reportáž z aukce obrazů pro drobné investory i milionáře si přečtěte ZDE
