KOMENTÁŘ: Majetkový test je otvírání Pandořiny skříňky

Stát chce začít provádět u žadatelů o sociální dávky majetkový test. Má to opodstatnění: Dávky ze společné kasy jsou příliš štědré a dostávají je i lidé, kteří je ve skutečnosti nepotřebují. Jenže na druhou stranu až příliš důkladné odhalování majetku je otvírání Pandořiny skříňky, říká v komentáři investor Vladimír Brůna.

Vladimír Brůna, investiční odborník | foto: archiv Vladimíra Brůny

Dnes se určí hranice, že dávku může dostat jen ten, kdo má maximálně jednu nemovitost k bydlení a třeba chalupu a peníze na účtu do určité částky. Nicméně lidé, pro které je natažená dlaň živnost, se tomuto opatření stejně vyhnou.

Další nemovitosti napíšou na někoho jiného, nebo třeba v případě většího počtu nemovitostí na svěřenský fond. A na účtu si budou nechávat jen pár drobných.

Na novém systému vyplácení dávek se mi líbí majetkový test, aby dávky dostali jen ti potřební. Ale nelíbí se mi, že stát více špehuje lidi, stále častěji dochází k propojení finančního úřadu, bank a policie.

Ve jménu sociálního smíru a udržitelnosti

Fakt, že stát zavede majetkové testy může v následujících letech být jedním z kroků k tomu, že se pak začne provádět automaticky i u lidí, kteří dávky nežádají. Ve jménu všeobecného dobra a zachování sociálního smíru.

Vladimír Brůna

• Je uznávaný investiční odborník.
• Vysokoškolský diplom získal na Fakultě financí a účetnictví na VŠE v Praze. Vzdělání si prohloubil jako člen Asociace certifikovaných účetních.
• Profesní kariéru zahájil u firmy Ernst & Young Audit, následně zastával manažerské a vedoucí pozice v Česku i zahraničí.
• V Londýně se setkával s úspěšnými investory. Zkušenosti zúročil jako zakladatel několika investičních společností.
• Věnuje se rovněž osvětě a poradenství v oblasti financí a investování.

Sociální rozdíly mezi bohatými a střední třídou se prohlubují. A tak, aby masy zůstaly v klidu, se provede přerozdělení. Vždyť už zaznívají poměrně silné hlasy, hlavně na Západě, že vlastnictví rodinného domu na předměstí je asociální a neekologické. K vysokému zdaňování druhé nemovitosti na pobřeží už sahají v Anglii, o vyvlastňování bytů firmám se mluví v Berlíně.

A k tomu přerozdělení: aby bylo jasno, komu se má brát, můžou pak sloužit tzv. majetkové testy. Ideologové, promlouvající například na světovém ekonomickém fóru v Davosu, už otevřeně prosazují, že soukromé vlastnictví je neudržitelné. A prosazují, aby většina věci a služby pouze sdílela: bydlení, přepravní modul, dokonce i pracovní místo.

Kredity bez práce

Ve Velké Británie testovali na menší skupince lidí tzv. nepodmíněný příjem. To znamená určitou částku peněz, kterou stát dává na ruku automaticky každému. Volání po něm je slyšet i v Německu.

Je to jako v Matrixu: necháme tě snít své sny, choď do práce, dostaneš nějaký kredit, abys jakž tak přežil, a zbavíme tě starostí o majetek: nic nevlastníš. Je to tak pohodlné. A pro mocenské super elity bezpečné. Žádné velké sociální bouře.

Pohodlné, ovšem připomínající elektrický ohradník a džber s vodou v rohu pastviny. Člověk se už nebude muset snažit „něco ulovit“. Vše dostane, i nějaký předem určený volný čas.

Bankovní identita

Nezdá se mi ani bankovní identita. Můj známý potřeboval vyplnit žádost o dotaci na tepelné čerpadlo. Chtělo to po něm bankovní identitu. Proč je stát čím dál více propojen s bankami? Kam dál to povede?

Je to paráda, když na účet v mobilu cinkne kredit jen tak, bez práce. Když bude vše online a identitu ověří pro stát banka, a vlastně už po mně nikdo nikde nebude chtít občanku a rodné číslo. Ani v plastu, ani digitální.

Kdo ale zlobí, tomu zablokujeme aplikace, provedeme mu hloubkový majetkový test pomocí umělé inteligence... Anebo mu prostě zablokujeme účet s kredity, respektive elektronickými penězi.

Směrování k takovému typu společnosti je nenápadné, postupné a prováděné tak, aby to zejména mladší vlastně chtěli. Ve jménu sociální rovnosti a ekologické udržitelnosti. Za bohulibými úmysly jsou ale většinou čistě pragmatické cíle super elit, které si tím kupují sociální smír.