Každý potřebuje mít část svých prostředků bezpečně uloženu a hlavně lehce přístupnou. Uvádí se, že byste měli mít takto k dispozici ekvivalent 3 – 6 měsíčních životních nákladů z důvodu neočekávaných výdajů, nemoci, propuštění z práce. Kolik přesně by to mělo být, záleží na vašich potřebách, výdajích (očekávaných i neočekávaných) a na ochotě podstupovat riziko. Možností, kam uložit své peníze, aby byly rychle k dispozici je několik. Bankovní účty, spořící účty, depozitní certifikáty, krátkodobé termínované účty a (v neposlední řadě) fondy peněžního trhu. V současné situaci, kdy výnosy na účtech v bankách a termínovaných účtech nepokryjí ani znehodnocení inflací, jsou fondy peněžního trhu vhodnou alternativou pro krátkodobé uložení a zhodnocení finančních prostředků.
Fond peněžního trhu
Fondy peněžního trhu dosahují stabilního výnosu, který je sice nízký, ale přesto vyšší než u bankovních depozit (průměr výnosů domácích i zahraničních fondů s povolením k podnikání v ČR za posledních 12 měsíců je 3,25 %, deseti nejlepších 4,84 %). Fondy peněžního trhu dosahují své stability a výnosů pomocí investování do krátkodobých instrumentů: pokladničních poukázek a dalších nástrojů peněžního trhu, termínovaných vkladů u bank, dluhopisů emitovaných státem, vládami zemí OECD a velmi kvalitními firmami.
Výhody a nevýhody podílových fondů peněžního trhu |
|
Výhody:
|
|
Nevýhody:
|
Unie investičních společností ČR definuje fond peněžního trhu také pomocí durace portfolia fondu: "fond trvale investuje na trhu dluhopisů anebo na peněžním trhu, celková modifikovaná durace nesmí překročit hodnotu 1, při překročení tohoto limitu je fond klasifikován jako dluhopisový fond". Na duraci můžeme pohlížet jako na průměrnou dobu získávání příjmů spojených s dluhopisem (kupóny, splátka jistiny), či s obdobným instrumentem. Modifikovaná durace pak měří citlivost ceny těchto instrumentů na změny úrokových sazeb. Hotovost na účtech má duraci rovnou nule, s délkou splatnosti instrumentu vzrůstá i durace. Čím nižší durace tím méně je cena obligace citlivá na fluktuace úrokových sazeb (dlouhé splatnosti reagují citlivěji na změnu sazeb).
|
Další informace o domácích a zahraničních fondech naleznete ZDE |
Cenová citlivost instrumentů na úrokové míry je důležitá i z hlediska zastoupení dluhopisů v portfoliích fondů peněžního trhu. Pokles úrokových sazeb, (což nastalo například na konci července, kdy ČNB snížila svou klíčovou sazbu o 0,75 %), se odrazí v poklesu sazeb peněžního a swapového trhu, a tím negativně ovlivní výkonnost peněžních fondů. Naproti tomu dluhopisy, jež jsou zastoupeny v portfoliu fondu peněžního trhu, diverzifikují toto úrokové riziko. Pokud totiž dojde k poklesu úrokových sazeb, ceny dluhopisů vzrostou (vzroste kapitálový výnos z dluhopisů).
U termínovaných vkladů jsou úrokové míry fixní, odrážejí sazby na trhu (PRIBOR, EURIBOR,…), odhad budoucích sazeb a potřeby banky. Naproti tomu přes peněžní fond klient přímo vstupuje na peněžní trh a dosahuje tak vyšších výnosů než u termínovaných vkladů. Správce si ovšem za správu strhává poplatek, který se u peněžních fondů pohybuje do 1 % ročně. Poplatky za správu zahraničních fondů peněžního trhu jsou na nižší úrovni okolo 0,5 %, což svědčí o jisté nenasytnosti českých správcovských společností. V situaci, kdy sazby na peněžním trhu dosahují mírně nad tři procenta (PRIBOR 6M je na hodnotě 3,04 %), je každá desetina procenta zaplacená za manažerskou správu citelně znát. Výjimečně existují ještě u některých fondů vstupní poplatky, jež jsou na úrovni 0,5 – 1 %.
Jak již bylo uvedeno, investice do fondů peněžního trhu jsou charakteristické svým krátkým horizontem, nižším výnosem a velkou likviditou. Odprodej podílových listů vám fond musí provést podle zákona maximálně do třiceti dnů, v praxi však je tato doba pouhé dva až tři dny. Investiční horizont je u peněžních fondů už od šesti měsíců do jednoho či dvou let. Pokud totiž držíte podílové listy fondu po dobu delší než šest měsíců, příjem z jejich prodeje (u fyzických osob) je osvobozen od daně z příjmů.
Zdroj: Fincentrum
Pro koho jsou peněžní fondy:
Jak již bylo řečeno výše, fondy peněžního trhu jsou vhodné pro krátkodobé investování s horizontem od šesti měsíců. Riziko ztráty v tomto typu fondů je na minimální hranici, navíc dosahují větších výnosů než termínované vklady u bank či jiné depozitní produkty. Likvidita prostředků v peněžních fondech je nejvyšší ze všech fondů, prostředky jsou vyplaceny většinou v rozmezí dvou až tří dnů a výstupní poplatky jsou nejčastěji nulové. Jsou vhodné i pro drobné investory, neboť minimální počáteční vklady bývají velmi nízké, na úrovni 1 – 5 tisíc.
Nevýhody peněžních fondů:
V delším období fondy peněžního trhu díky struktuře svého portfolia nemohou dosahovat výnosů dluhopisových nebo akciových fondů. Pokud tedy máte finanční prostředky, které nebudete delší dobu potřebovat, pak fondy peněžního trhu nejsou optimální volbou
>>2. část: Domácí a zahraniční podílové fondy peněžního trhu<<
Investujete do podílových fondů. Převedli jste své vklady v bance do podílových fondů peněžního trhu? Myslíte si, že peněžní fondy jsou "bezrizikové"? Těšíme se na vaše názory a zkušenosti.
