Válka Izraele a Hamásu přišla pro arabský svět v nejméně vhodnou dobu. Tamní země se totiž už od pandemie nemoci covidu potýkají s prudkým růstem nezaměstnanosti i rozpočtovými tlaky. Válka nyní odrazuje tolik potřebné investice, zasahuje obchod i spotřebu. Zvlášť velké problémy má Libanon. Informovala o tom agentura Reuters.
Izraelská ekonomika kvůli válce trpí. Měna rekordně oslabuje, HDP se propadá |
Studie Rozvojového programu OSN ukazuje, že ekonomické náklady války pro Libanon, Egypt a Jordánsko se mohou dostat až na 2,3 procenta jejich souhrnného HDP. Pokud by válka trvala ještě dalších šest měsíců, tyto náklady se dokonce zdvojnásobí.
„Dopad je obrovský. Krize na Blízkém východě už tak křehkou regionální situaci ještě zkomplikovala. Zhoršila se nálada a panuje strach z toho, jakým směrem se věci v této oblasti vyvinou,“ řekl agentuře Reuters Abdallah Al Dardari, asistent generálního tajemníka OSN, který studii vedl.
Nejhorší od druhé světové války
Izrael začal proti Hamásu bojovat poté, co příznivci tohoto režimu dne 7. října krutě zabili 1 200 Izraelců a dalších 240 lidí zajali. Od té doby Izrael útočí na Pásmo Gazy a oficiální údaje palestinských zdravotnických úřadů říkají, že potvrzeno již bylo 18 tisíc mrtvých. Dalších několik tisíc lidí se zároveň nejspíš ještě nepodařilo najít.
Ekonomika Gazy je v rozkladu. Její rozvoj se vrátil bezmála o dvacet let zpět |
Abdallah Al Dardari ke konfliktu dodal, že tak velká destrukce Gazy nemá od druhé světové války obdoby. Jeho tým se ale snaží najít dostatek finančních prostředků pro to, aby po ukončení konfliktu mohla odstartovat poválečná rekonstrukce Pásma Gazy.
„Gaza za jediný měsíc bojů přišla o 45 až 50 procent obydlí. Nikdy jsme nic takového neviděli,“ uzavřel pro Reuters Abdallah Al Dardari.
