Pro finanční trhy bylo zvýšení sazby velké překvapení. Ilustrační foto.

Pro finanční trhy bylo zvýšení sazby velké překvapení. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

USA končí s podporou bank, úroková sazba na nouzové úvěry poprvé vzrostla

  • 12
Americká centrální banka Fed dala nečekaný signál: je konec s pumpováním nejlevnějších peněz do ekonomiky, situace ve finančním sektoru se poprvé od začátku krize uklidnila. Centrální bankéři v čele s Benem Bernankem totiž zcela nečekaně o čtvrt procentního bodu zvýšili diskontní sazbu, za niž poskytuje komerčním bankám nouzové úvěry.

Sazba vzrostla na 0,75 procenta. Je to první zvýšení této sazby od června roku 2006.

Finančníci: Je to signál k všeobecnému růstu úroků

Pro finanční trhy to bylo velké překvapení. Finančníci a bankéři se totiž obávají, že to znamená počátek celkového stahování státní pomoci z ekonomiky, nástup ke kurzu vyšších úroků (ty by mohly zbrzdit budoucí růst ekonomiky) a hlavně počátek boje proti možnému zvyšování inflace.

Tu by mohl vyvolat jeden bilion dolarů, který Fed společně s americkou vládou na záchranu hospodářství vynaložil a postupně ho budou muset z ekonomiky stáhnout.

Včerejší krok centrální banky se tak dá interpretovat dvěma způsoby: podle pozitivního pohledu si Fed myslí, že americká ekonomika už má nejhorší za sebou a není potřeba banky levnými penězi dále podporovat.

Negativní interpretace spočívá v tom, že Fed možná vidí velkou blížící se inflaci, nebo se už prostě rozhodl, že dále nemůže podporovat skomírající hospodářství.

Centrální bankéři se okamžitě po ohlášení svého kroku snažili mírnit emoce a spekulace. "Smyslem těchto změn je další normalizace úvěrových programů. Neočekáváme, že povedou ke zpřísnění finančních podmínek pro domácnosti a podniky," napsali v tiskové zprávě.

Ekonomové a šéfové velkých finančních firem této interpretaci nevěří. "Diskontní sazba byla vždy používána jako psychologický nástroj ukazující na budoucí vývoj úroků. A z kroku Fedu vyplývá, že půjdou nahoru," uvedl pro Bloomberg SungWon Sohn, bývalý šéf bankovního domuWells Fargo.

Bernanke však stále odmítá, že by šlo o změnu kurzu měnové politiky. Základní sazba centrální banky zůstává v pásmu mezi nulou a 0,25 procenty a několik měsíců se tam patrně ještě udrží.

Na velké změny zatím neukazují ani včera publikovaná data o americké inflaci. Místo jejího očekávaného mírného růstu se naopak ceny prakticky nezměnily. V meziměsíčním srovnání bez započtení cen jídla a energií se dokonce poprvé od prosince 1982 snížily.

To jsou pozitivnější data, která dávají americké ekonomice další oddychový čas, kdy jí nehrozí vysoký růst cen a tím zbrzdění jejího zotavování.

Podle toho reagoval včera také dolar, který mírně posílil. Po prvotním šoku z kroku Fedu začaly posilovat také akcie. Pražská burza přidala téměř procento.