Přednáška na britské univerzitě Oxford | foto: Getty Images

Prestižní univerzity se bojí, že kvůli viru přijdou o bohaté studenty

  • 14
Vzdělávání je jedním ze sektorů, který pandemie covid-19 ochromila nejvíce. Dotace od bohatých absolventů, stravovací a ubytovací poplatky, konference a mnoho dalšího, závisí na platících studentech. Kvůli pandemii ale mnozí stávající studenti studují online a noví se příliš nehrnou.

Koronavirus ukázal, jak je sektor vzdělávání zranitelný, zvláště pak ten na Západě. Stovky let se tisícovky studentů z celého světa sjížděly na západních univerzitách, aby zde mohly společně získávat prestižní vzdělání. Školám díky nim plynuly nemalé příjmy. 

S příchodem koronaviru se ale vše změnilo a univerzity o velkou část těchto příjmů přišly, uvedlo BBC. Studenti byli posláni domů a mnoho kurzů se přesunulo do online prostředí.

Pokud budou současná omezení po celém světě pokračovat, bude velmi těžké najít na podzim nové studenty a ještě těžší bude dostat je na akademickou půdu, do školy. Kromě toho neprobíhají žádné konference a bohatí absolventi, kteří univerzity finančně podporovali, zjistili, že nejsou ani zdaleka tak bohatí, jak si mysleli.

Koronavirus zvláště tvrdě zasáhl anglicky vyučující univerzity, které studentům účtovaly vysoké poplatky za školné, stravování i ubytování. Zahraniční studenty stálo studium na prestižních univerzitách často ještě více než ty tuzemské.

Pro mnohé univerzity tak byli obrovským zdrojem příjmů. Například ve Velké Británii platí vysokoškolští studenti ze zemí mimo Spojené království a EU roční školné až 58 600 liber (1,8 milionů korun), namísto standardních 9 tisíc liber (274 tisíc Kč).

Zlatá střední třída

Pro mnohé země znamená globalizace dovoz levnějšího průmyslového zboží z celého světa. Pro vyspělé ekonomiky jsou jedním z největších ekonomických úspěchů bohatí studenti ze zahraničí. „Vzestup střední třídy po celém světě byl pro západní univerzity darem z nebes,“ říká profesor z Oxfordské univerzity Simon Marginson. 

Mnozí rodiče si díky rostoucím příjmům mohou dovolit poslat své děti na prestižní zahraniční školy. Univerzity v rozvojových zemích totiž obvykle nemají stejnou kvalitu. Studenti, kteří studují v zahraničí, získají prestižní titul, spoustu kontaktů a přátel a navíc se naučí i jazyk.

Cílovými zeměmi jsou obvykle USA, Velká Británii a Austrálie. Všechny tyto země mají vynikající vzdělávací systém a vyučují v angličtině, díky čemuž mohou přilákat platící studenty z celého světa.

V USA začalo poslední akademický rok 360 tisíc studentů z Číny. Odhaduje se, že zahraniční studenti přivedou do americké ekonomiky ročně 45 miliard dolarů. V Austrálii je to pak podle dostupných údajů více než 20 miliard dolarů.

Profesor z Australské národní univerzity v Canbeře Andrew Norton říká, že se země snaží přilákat zahraniční studenty z Asie již od 80. let. Austrálie je pro tyto studenty v mnoha směrech výhodná. „Jsme ve stejném časovém pásmu, klima je atraktivní a existuje zde možnost přistěhování,“ vysvětlil Norton.

Vláda v Canbeře však během koronavirové krize tomuto odvětví příliš nepomohla. Premiér Scott Morrison dokonce zašel tak daleko, že zahraničním studentům vzkázal, aby zvážili návrat do svých domovských zemí, pokud by se během nouzových opatření o sebe nemohli sami postarat.

„Pokud studenti letos nezačnou studovat, pak tu nebudou následující tři roky, což znamená, že univerzity pocítí ztracené příjmy ještě v nadcházejících letech, a to nejen v Austrálii,“ upozorňuje Norton.

V USA je univerzitní sektor masivním podnikem

Některé z nejstarších a nejslavnějších vysokých škol mají v rezervách miliardy, obrovské dotace a pověst, která znamená, že mohou studentům klidně naúčtovat vyšší školné. Ale i tyto univerzity kvůli uzavření trpí.

Mnoho zámořských studentů v USA požaduje slevy za ztracené hodiny. Z prezenčních hodin a poplatků za ubytování a stravování mají přitom americké univerzity nemalé jmění. Vrácení peněz požadují i studenti ve Velké Británii. 

I když se univerzity vrhly alespoň dočasně na online kurzy, nejsou podle profesora Marginsona tak atraktivní. „Studenti budou mít na výběr z prezenční a online výuky. Online výuka ale nemá stejnou prestiž ani u zaměstnavatelů, ani ve společnosti,“ upozorňuje Marginson.

Jak uvedl deník SouthWarkNews, Cambridgeská univerzita ve Velké Británii oznámila, že všechny její přednášky budou během příštího akademického roku online. Stejně jako jiné univerzity po celkem světě totiž nemá jinou možnost.

Společná výuka lidí na jednom místě se ukázala jako dlouhotrvající a úspěšný obchodní model, který účastníkům stále přináší velkou prestiž a výhody. Zatím není jasné, kolik univerzit přežije ztrátu svých příjmů a zda bude výuka online trvalá.