Turecká těžařská loď Yavuz je eskortovaná plavidlem turecké armády k pobřeží Kypru. (10. července 2019) | foto: AP

Turecká těžba narušuje suverenitu zemí EU, říká Macron. Volá po sankcích

  • 42
Úsilí Turecka o těžbu zemního plynu ve Středomoří opět přitahuje pozornost evropských politiků. Francouzský prezident Emmanuel Macron žádá uvalení sankcí na Turecko, které zasahuje do teritoriálních vod členských států Evropské unie Řecka a Kypru. Turecká vláda nařčení z narušení suverenity odmítá.

Evropští úředníci Turecko varovali již koncem minulého týdne. Turci totiž chtěli vyslat průzkumnou misi, která měla hledat zásoby zemního plynu ve východním Středomoří poblíž řeckých ostrovů.

„Vláda zdůrazňuje, že Řecko bere porušování suverenity velmi vážně a udělá vše proto, aby bránilo svá práva,” uvedl mluvčí řecké vlády Stelios Petsas pro Deutsche Welle . Turecko má kromě Řecka konflikty i s Kyprem, u jehož pobřeží jsou rovněž energetické zdroje.

Podle prezidenta Macrona je chování Turecka nepřijatelné. „V této situaci stojím jasně za Řeckem i Kyprem. Nemůžeme akceptovat, aby nějaký stát ohrožoval, nebo přímo narušoval, vody členského státu Evropské unie. Ten, kdo se na podobných věcech podílí, by měl být potrestán,” citoval Macrona deník LeFigaro.

Evropská unie přijala režim sankcí zaměřený na Turecko už v minulém roce kvůli těžbě zemního plynu v kyperských vodách. Podle prohlášení evropských ministrů zahraničních věcí tento režim poskytuje Evropské unii způsob, jak postihnout jednotlivce či subjekty, které jsou zodpovědné za nepovolené vrty v oblasti Středomoří. Letos v únoru se kvůli neautorizované těžbě v kyperských vodách dostaly na černou listinu EU dva lidé.

Turecko však veškerá tvrzení o porušování řecké a kyperské suverenity odmítá. Tvrdí, že průzkum oblastí u Řecka a Kypru je v souladu se zákony. „Všechny přírodní zdroje ve východním Středomoří chceme spravedlivě sdílet,” uvedl turecký prezidentský mluvčí Ibrahim Kalin. „Sankce ani hrozby nepřijímáme. A nesouhlasíme ani s privilegovanou pozicí Řecka,” dodává Kalin.

Podle informací z přístavu, kde turecká průzkumná loď kotví, je plavidlo stále v provozu a průzkumná mise by měla probíhat až do 2. srpna.

Turecké působení ve Středomoří vzbudilo i pozornost Washingtonu. „Rád bych znovu zopakoval a vyzval turecké orgány, aby zastavily zkoumání přírodních zdrojů, které se nacházejí v oblastech, které náleží Kypru a Řecku. Tyto aktivity jen zvyšují napětí v regionu,” řekl americký velvyslanec v Řecku Geoffrey Pyatt.

Průzkumné mise Turecka v této oblasti nejsou žádnou novinkou, podle serveru Greek Reporter došlo k podobným aktivitám v kyperských a řeckých vodách již sedmkrát. Podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu se totiž 370 kilometrů, které se nacházejí kolem pobřeží státu, definuje jako výlučně ekonomická zóna dané země. Tuto smlouvu však Turecko nikdy nepodepsalo a kyperské vody si nárokuje na základě své loňské smlouvy s Libyí.