Obchodníci na istanbulských tržištích nemají nouzi o ruské zákazníky.

Obchodníci na istanbulských tržištích nemají nouzi o ruské zákazníky. | foto: Profimedia.cz

Tomu se říká pořádná inflace. Z másla a masa je v Turecku luxus pro většinu lidí

  • 181
Míra inflace v Turecku nedávno překročila 64 procent a v příštích měsících pravděpodobně dál poroste. To přivádí zejména lidi ze středních a nižších vrstev do existenční krize, píše agentura DPA. Příčinou vysoké inflace je hospodářská politika, kterou v minulosti prosazoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Ten požadoval nízké úrokové sazby za každou cenu. Inflace prudce vzrostla a v říjnu 2021 dosáhla více než 85 procent. Teprve po volbách loni v květnu a změně v čele centrální banky a ministerstva hospodářství zahájil Erdogan změnu kurzu. Klíčová úroková sazba se výrazně zvýšila a v současné době činí 42,5 procenta. Boj proti inflaci si však žádá vytrvalost.

Když se Sabri Yavuz vydá ráno prodávat na trh bílé zelí a citrony, už ví, že se večer vrátí domů s málo penězi. Na stole před ním leží hromady zelných hlávek, lidé ale nic nekupují, mnozí si stěžují na ceny. Yavuz coby otec rodiny často neví, jak dál. „Nemůžeme vyjít,“ stěžuje si pětačtyřicetiletý muž, který prodává na trhu v Istanbulu.

Skutečnost, že pro mnoho lidí je situace finančně mnohem napjatější, je patrná i v supermarketech, kde někdy máslo, zubní pastu, olivový olej a dětskou výživu v regálech jistí alarm. V loňském roce vytvořil designér Mahir Akkoyun samolepku, která vyjadřovala jeho nespokojenost se zvyšováním cen. Stálo na ní „Je tento výrobek příliš drahý? Poděkuj Erdoganovi“ a vedle byla fotografie tureckého prezidenta. Autor byl rychle zatčen a obviněn, ale soud ho viny zbavil.

Pláže, plastiky a zuby. Do Turecka míří stále více lidí za levnou medicínou

Zejména bydlení se pro mnoho lidí stalo nedostupným. Loni v listopadu byly jeho ceny v celé zemi v průměru o 86,5 procenta vyšší než v předchozím roce. Podle statistik nezaznamenala žádná jiná země OECD ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku tak prudký nárůst nájemného jako Turecko. Vzhledem k tomu, že zvyšování nájemného je zákonem omezeno na 25 procent, snaží se mnoho pronajímatelů své nájemníky všemožně vystěhovat. Civilní soudy jsou podle zpráv zaplaveny žalobami za vystěhování z nájmu.

Turci ve švédském exilu mají o Erdoganovi jasno:

Na krizi v oblasti nemovitostí si nedávno v rozhovoru, který vyvolal rozruch, postěžovala i guvernérka centrální banky Hafize Gaye Erkanová. V Istanbulu se jí nepodařilo sehnat cenově dostupné bydlení, a proto se přestěhovala zpět ke své matce. Šéfka centrální banky podle zpráv z médií vydělává kolem pět tisíc eur měsíčně (přes 123 tisíc Kč), což je jeden z důvodů, proč se její výroky setkaly s velkým nepochopením, například u lidí s nízkými příjmy.

Erol Güneş prodává kabelky na trzích šest dní v týdnu. „V Turecku patříme k nejnižší třídě. Máme se špatně, bohatí se mají dobře. Ale nikdo se to neodváží říct. Kdo to řekne, je za dvě minuty ve vězení,“ říká padesátiletý Kurd a otec dvou dětí. S penězi se snaží vyjít za pomoci deseti kreditních karet v peněžence. Zatím dluží 200 tisíc lir (asi 150 tisíc Kč). Tak jako on to dělají všichni.

Hrozící deziluze. Turecko bez Erdogana by bylo prozápadnější, ale ne o moc

Koncem prosince dohnaly dluhy tohoto dvaačtyřicetiletého otce čtyř dětí k tomu, že skočil ze třetího patra istanbulského nákupního centra do foyer. Držel se parapetu a křičel: „Mám hlad, moje děti mají hlad, jsem zadlužený“. Vyvázl tehdy s těžkým zraněním.

„Inflace ničí střední třídu a vede k extrémům. Bohatí bohatnou, chudí chudnou,“ říká ekonom Şeref Oguz. V pouličních průzkumech lidé uvádějí, že chodí spát hladoví a ve věku nad 70 let musejí znovu začít pracovat, protože jim důchod nestačí na přežití. Minimální mzda, kterou podle vlády dostává 37 procent lidí, byla nedávno zvýšena na 17 tisíc lir (12,7 tisíce Kč). Odbory tuto částku kritizují jako příliš nízkou. Podle dělnické organizace Türk-Is činila hranice chudoby v prosinci 47 tisíc lir (přes 35 tisíc Kč).

Oguz nevěří vládní prognóze, že inflace do konce roku klesne na 34 procent. Pochybuje, že vláda bude mít dostatečnou sílu k tomu, aby s inflací bojovala. „K jejímu dlouhodobému snížení je třeba striktně pokračovat v ortodoxní hospodářské politice. Zároveň musí vláda opustit populistickou rétoriku a prosazovat razantní úsporný kurz ve veřejných výdajích,“ řekl.

V loňském roce vláda opakovaně rozdávala miliardové předvolební dary. Pozorovatelé předpokládají, že hluboko do kapes sáhne i před celostátními komunálními volbami, které se budou konat 31. března, aby vyhrála například v Istanbulu, což je v Turecku nejlidnatější provincie.

,