Kritice Russwurm kritizoval například rozhodnutí Německa odejít od jaderné energie a uhlí a přejít na obnovitelné zdroje energie. To staví podniky v největší evropské ekonomice do nevýhody oproti konkurentům v ostatních zemích.
„Nikdo dnes nemůže s jistotou říci, jak budou vypadat dodávky energie za sedm let, a proto ani nikdo nedovede říci, jak vysoké budou v té době její ceny,“ řekl Financial Times. „Pro firmy, které musí rozhodovat o investicích, je to naprosto toxické.“
Pokles HDP hlásí i Německo, potvrdili statistici. Prognózy jsou opatrné |
Russwurmovy kritické komentáře přicházejí v době nepříznivých ekonomických vyhlídek německé ekonomiky, která loni klesla o tři desetiny procenta a s poklesem se počítá minimálně i v prvním čtvrtletí letošního roku.
V celoročním vyjádření by sice německý HDP měl letos vzrůst, ale třeba výhled OECD počítá pro letošek jen se zlepšením o 1,1 procenta. Německo také trápí celostátní stávky na železnici i v aerolinkách a také rozsáhlé protesty farmářů kvůli omezení dotací.
Mezitím se tři strany v Scholzově koalici – sociální demokraté, Zelení a Svobodní demokraté – přou o to, jak ekonomiku znovu nastartovat. „Indikátory politické nejistoty ukazují, že je nyní v Německu stejně vysoká jako ve Velké Británii během brexitu,“ řekl Clemens Fuest, šéf institutu Ifo.
Průmysloví lídři si dlouhodobě stěžují na klimatickou politiky vlády, která je podle nich příliš ambiciózní. Německo plánuje dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2045 a získat 80 procent spotřeby elektřiny z větrné a solární energie do roku 2030, oproti 41 procentům v roce 2021. To je podle Russwurma příliš dogmatické.
„Splnění posledních deseti procent této strategie bude nesmírně drahých,“ řekl FT s tím, že podniky podporují zelený přechod, ale ministři nedokázali vysvětlit společnostem „co se stane, když nefouká vítr a nesvítí slunce“.
„Stále nemáme jasno v tom, jak a kdy můžeme vytvořit spolehlivou rezervní kapacitu pro obnovitelné zdroje,“ dodal Russwurm. Podle něj platí francouzské firmy za elektřinu polovinu toho co ty německé.
V důsledku toho podle šéfa německého Svazu průmyslu přesouvá stále více firem investice do zahraničí. Příkladem může být loňské rozhodnutí automobilky Volkswagen postavit novou továrnu na baterie ve Spojených státech nebo investici BASF ve výši 10 miliard eur do továrny v Číně. „Firmy říkají, že je stále obtížnější dělat dlouhodobé plány. Za současného stavu mají velké pochybnosti o investicích v Německu. Jinde jsou podmínky lepší, tak jdou do zahraničí.“
