Rusko léta patří k těm vůbec největším světovým vývozcům ropy a zemního plynu na světě a odráží se to i v ruské státní kase. Její příjmy jsou totiž skoro z poloviny závislé na vývozu ropy a zemního plynu do států, které jsou součástí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Informoval o tom deník Deutsche Welle.
Evropská unie ale právě střádá plány, jak se ruského plynu i ropy co nejdříve zbavit. Pokud Rusko nechce ohrozit funkčnost své ekonomiky, musí urychleně najít pro svá paliva nové zákazníky. Nejpozději totiž chce Evropská unie být na ruském plynu i ropě podle dosavadních informací nezávislá do roku 2030.
Rusko se tak pravděpodobně zaměří na zvýšení prodejů ropy i zemního plynu jiným stávajícím odběratelům, kteří prozatím žádné větší sankce na Rusko kvůli válce na Ukrajině neuvalili. Jde hlavně o Čínu, která je již několik let největším mimoevropským odběratelem ruské ropy.
„Pro Rusko bude z hlediska dnešního světového energetického trhu nejzajímavější, pokud se obchodně zaměří hlavně na státy Asie,“ uvedl pro deník DW Fernando Ferreira, který je analytikem poradenské společnosti Rapidan.
Dalším velkým cílem pro Moskvu bude pravděpodobně Indie. Země s 1,38 miliardami lidí je třetím největším světovým spotřebitelem ropy. Pro Rusko rovněž hraje do karet, že většinu ropy potřebuje Indie každoročně dovážet.
Ačkoliv ještě v loňském roce Indie nakupovala ropu hlavně od Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Iráku, v letošním roce může dojít k velkým změnám. Indie, která dosud neodsoudila kroky Ruska na Ukrajině, v březnu a dubnu zvýšila nákupy ruské ropy. Indické rafinerie totiž nyní v Rusku nakupují za velmi přijatelné ceny.
Horší to pro Rusko bude s plynem
Podle odborníků však Rusko bude mít mnohem větší problém s odběrem zemního plynu. Ruská výroba zkapalněného zemního plynu (LNG) totiž výrazně zaostává za svými konkurenty a výstavba nových plynovodů několik let trvá.
I v oblasti zemního plynu ale bude hrát pro Rusko největší roli zřejmě Čína. Během letošního února totiž Peking a Moskva oznámily uzavření třicet let trvající smlouvy, která se plynu týká. Bylo také dohodnuto, že prodej bude probíhat v eurech.
Gazprom tehdy uvedl, že plánuje zvýšit vývoz plynu do Číny na 48 miliard krychlových metrů ročně, a to mimo jiné pomocí nově dohodnutého plynovodu, který bude ročně transportovat deset miliard krychlových metrů plynu z ruského Dálného východu.
Rusku v dalších letech pomůže s odběrem zemního plynu i Pákistán, který taktéž patří mezi země, jež prozatím neodsoudily ruskou invazi na Ukrajinu. Oba státy spolu uzavřely dohodu, která zahrnuje výstavbu plynovodu Pakistan Stream za zhruba 2 miliardy amerických dolarů, což je v přepočtu zhruba 46 miliard korun.
Přijde konec energetické velmoci?
Mezi odborníky však panují pochybnosti o tom, do jaké míry může Čína nebo Indie nahradit poptávku z Evropy. Převládá mezi nimi názor, že Rusko kvůli válce na Ukrajině přijde o punc energetické velmoci.
„Rusko už nebude energetickou velmocí, kterou je dnes. Ne proto, že by nemělo zdroje, ale jednoduše proto, že nebudou plnohodnotné trhy, kam by své suroviny v dalších letech prodalo,“ uvedla pro deník DW Margarita Balmacedová, která působí na Harvardské univerzitě jako vědecká pracovnice.
