Ve svém prvním odhadu Eurostat uváděl, že se hospodářství eurozóny propadlo o 4,6 procenta, později toto číslo upravil na 4,8 procenta a nyní až na 4,9 procenta. V případě celé Evropské unie prvotní odhad činil 4,4 procenta, poté se odhad zvýšil na 4,5 procenta a nyní 4,7 procenta. - čtěte EU i eurozóna hlásí rekordní propad ekonomiky
Oproti poslednímu čtvrtletí loňského roku ekonomika eurozóny klesla o 2,5 procenta a v celé EU od 2,4 procenta. Stejný výsledek Eurostat zveřejnil i v předchozím odhadu, což znamená, že upravuje především meziroční odhady.
V posledním čtvrtletí loňského roku se ekonomika eurozóny meziročně snížila o 1,7 procenta a v EU o 1,6 procenta.
V prvním čtvrtletí vykázaly pokles všechny státy EU kromě Polska (+0,4%) a Kypru (0,0%). Oba státy si polepšily také meziročně. V tomto srovnání se k nim přidalo také Řecko. Největší propad naopak hlásí pobaltské státy. Hospodaření Lotyšska meziročně pokleslo o 18,6 procenta, Lotyšska o 15,6 procenta a Litvy o 11,8 procenta.
Česká ekonomika se v 1. čtvrtletí propadla o rekordní 3,4 procenta. - čtěte Česká ekonomika za čtvrtletí propadla nejvíce v novodobé historii
Vlády by měly stále podporovat ekonomiky
Přestože ekonomové hovoří o možném oživení ekonomiky na konci letošního roku nebo v roce příštím, zatím tomu statistika příliš nenapovídá.
Lucemburský premiér a šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker navíc v pondělí uvedl, že hluboká finanční krize v uplynulých měsících mohla trvale poškodit celé hospodářství, která tak mohlo ztratit růstový potenciál. "Růstový potenciál eurozóny by mohl spadnout z 2,2 procenta pod jedno procento v letošním a příštím roce. Propad může být ještě větší, pokud vlády nepřijmou dostatečně silná opatření," uvedl Juncker.
Podle eurokomisaře pro hospodářské a měnové otázky Joaquína Almunii navíc ještě nenastal okamžik, kdy by vlády měly úplně přestat podporovat ekonomiky finančními injekcemi. Zároveň by se ale už pomalu měly zamýšlet nad strategiemi, které přijmou v době, kdy hospodářství začne oživovat.
