Dopad takového scénáře na evropskou i českou ekonomiku by podle ekonomů mohl být menší než neřízený pád Řecka s eurem. Návrat země k drachmě ale může ohrozit evropské banky.
Guvernér České národní banky je přesvědčen, že eurozóna řeší dluhovou krizi neefektivně a že Řecku už nezbývá nic jiného, než odchod od eura a následná devalvace vlastní měny. "Evropa dva roky řeší Řecko, tedy dvě procenta své ekonomiky. Jak by vypadalo Česko, kdybychom poslední dva roky neustále řešili zadlužení měst velikosti například Kladna nebo Domažlic? To přece nejde," řekl Singer v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Dosavadní půjčky Řecku podle něj zemi poskytly jen čas a bohatým Řekům prostor pro převod svých peněz mimo zemi. "Snižuje to důvěryhodnost Evropy i ochotu neevropských zemí půjčit nebo dát nový kapitál Mezinárodnímu měnovému fondu na pomoc Evropě," dodal Singer.
Situaci kolem Řecka minulý týden opět rozvířilo prohlášení řeckého premiéra Lukase Papadimose, že Řecko v březnu čeká státní bankrot, pokud nedostane další úvěry ze zahraničí. Opakuje se tak stejný scénář z loňského května, kdy Řecko pod vedením tehdejšího premiéra Jorgose Papandrea oznámilo, že mu hotovost vystačí jen do poloviny července a bez další pomoci se neobejde. (více čtěte zde)
Jenže Mezinárodní měnový fond, který spolu s EU poskytuje Řecku půjčky, už podle informací německého časopisu Der Spiegel nevěří, že Atény za současných podmínek své dluhy splatí. Pokud by měla nastavená pomoc z Unie a MMF dál pokračovat, věřitelé by zemi museli odpustit ještě víc (až 80 procent dluhu místo dosud plánovaných padesáti) nebo by se musela zvýšit pomoc od členských zemí.
Bez většího odpisu dluhů nemají další půjčky smysl
Podle ekonoma Davida Marka jsou další půjčky Řecku smysluplné jen tehdy, pokud se podaří zemi dostat pod kontrolu své veřejné finance a rychle spustit privatizaci. Jeho kolega Jan Bureš z Era Poštovní spořitelny si zase myslí, že by takový scénář měl nastat jen tehdy, pokud se podaří dohodnout větší odpis řeckého dluhu.
Pokud by MMF a EU Řecku odmítly půjčit, země by definitivně zbankrotovala. To by mohlo ohrozit evropskou i českou ekonomiku. Záleží hlavně na tom, zda by bankrot probíhal řízeně, tedy pod dohledem EU, nebo neřízeně. Neřízený pád Řecka by s sebou totiž mohl stáhnout i banky a způsobit finanční krizi v celé eurozóně.
Další otázkou je, co by se stalo, kdyby se Řecko vrátilo ke své původní měně drachmě. Devalvace vlastní měny by zemi mohla pomoci s obnovením konkurenceschopnosti, na druhou stranu budou tamní banky při zavádění nové měny v daleko větším ohrožení. Řekům by to znehodnotilo úspory, což by mohlo vyvolat paniku v dalších zemích ohrožených dluhovou krizí.
"Sama o sobě vidina, že řecké domácnosti ztrácejí v bankách reálně velkou část svých úspor, může nastartovat paniku v Portugalsku a v dalších zemích jižního křídla, kde mohou v reakci lidé začít ve velkém vybírat peníze z bankovních účtů," vysvětluje Jan Bureš.
Vedle Řecka v minulosti žádalo o pomoc EU také Portugalsko a Irsko. Obě země si podle ekonomů vedou lépe než Řecko. Portugalsko však přes snahu vlády o snižování dluhů ohrožuje nízká konkurenceschopnost. "Proto se bojím, že právě Portugalsko bude vedle Řecka druhým případem nesolventní země," dodal Bureš.
