V prvních dnech pandemie, kdy se trhy propadly a 22 milionů Američanů přišlo o práci, se americký kongres a Fed vrhly do práce a začaly s opatřeními, aby stabilizovaly ekonomiku. Té jinak hrozilo zhroucení. Žádná skupina obyvatel přitom z těchto vládních kroků neměla větší prospěch než ta, která paradoxně potřebovala pomoct nejméně, tedy ultrabohatí.
Ekonomické stimuly totiž výrazně podpořily akciové trhy, což zvýšilo hodnotu také soukromých společností. Příznivé podmínky pak podpořily prodeje firem i jejich fúze, což přineslo nečekané zisky, jež se z velké části přelily právě mezi ty nejbohatší.
Výplach na burze se dal čekat, říkají makléři. Už odepsali miliardy |
Za nerovnoměrné zisky v pandemických letech tedy může značně rozdílná skladba čistého jmění mezi jednotlivými vrstvami americké společnosti. Akcie a podílové fondy tvořily na počátku pandemie více než třetinu majetku nejbohatších Američanů.
Výplachy na burze boháče pálí
Největšímu růstu svého majetku se tak ještě donedávna těšilo jedno procento nejbohatších. Pro dolních padesát procent lidí, kteří prakticky žádné akcie nevlastnili, byl růst nulový. Své finanční portfolio tedy zdaleka tolik neposílili lidé, kteří by se dali označit jako střední třída. Jejich největším aktivem je totiž obvykle jejich domov, nikoli tučné akciové portfolio a funkční byznys.
Bohatství 100 nejbohatších AmeričanůZa téměř osm let, kdy Bloomberg Billionaires Index sleduje 100 nejbohatších Američanů, vzrostl jejich společný majetek o více než 1 bilion dolarů. Více než polovina z toho připadla pouze deseti lidem: Jeffu Bezosovi, Elonu Muskovi a osmi dalším, jejichž primární zdroje bohatství během pandemie prudce zvýšily svou hodnotu. |
Údaje Fedu ukázaly, že v loňském roce, a to poprvé po nejméně třech desetiletích, americká střední třída kontrolovala menší podíl bohatství než pouhé jedno procento nejbohatších.
Podle platformy Realtime Inequality, kterou vytvořili ekonomové z univerzity v Berkeley, tak zmíněná vládní reakce na covid prudce zvýšila tempo shromažďování bohatství nejbohatších. Čisté jmění jednoho procenta nejbohatších vzrostlo během dvou let po vypuknutí pandemie o třetinu. Majetek nejbohatších 0,01 procenta z nich a 0,001 procenta vzrostl ještě více, a to o více než 36 procent.
Nyní ale dochází k významnému obratu. Dramatický propad trhů v letošním roce dopadne v nadměrné míře právě na ty úplně nejbohatší. Nyní se totiž akcie technologických firem (a nejen ty) hroutí k zemi a strhávají s sebou jmění dolarových miliardářů. Od listopadu ztratilo 100 nejbohatších Američanů 622 miliard dolarů, což je největší trvalá ztráta v historii indexu.
