(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Méně stresu a vyhoření. Firmy zkoušejí čtyřdenní pracovní týden

  • 131
Pro mnohé zaměstnance to zní jako utopie, světové firmy však čím dál tím víc experimentují se zaváděním čtyřdenního pracovního týdne. Slibují si od toho vyšší motivaci svých lidí a méně syndromů vyhoření. Víc volného času pro pracovníky může v některých případech jejich produktivitu navýšit. V Česku se však tento trend zatím příliš neprojevuje.

V červenci se mnohými médii, včetně těch českých, prohnala zpráva o novozélandské firmě Perpetual Guardian. Ta totiž na zkoušku zkrátila svým zaměstnancům pracovní týden o jeden den. Po dvou měsících zakladatel společnosti Andrew Barnes prohlásil svůj experiment za jednoznačný úspěch.

Zavedení čtyřdenního pracovního týdne totiž nemělo žádný dopad na výkonnost firmy a zaměstnanci během něj odvedli stejný objem práce. Nebyli však v takovém stresu a dokonce se začali v práci víc angažovat. Společnost proto opatření zavedla natrvalo.

Firmy zkracují svým pracovníkům pracovní týdny i v jiných zemích. A to i v Japonsku, které je jinak známé svými nesmírně pracovitými obyvateli (japonština má dokonce pro smrt z přepracování speciální termín – karóší, pozn. red.). Japonská vláda vede tamní společnosti k tomu, aby svým zaměstnancům uvolnily pondělní rána, píše agentura Reuters.

Ve Velké Británii prosazují tamní odbory čtyřdenní pracovní týden jako svůj dlouhodobý cíl. Do konce tohoto století by měl podle nich být v zemi zaveden plošně. V této snaze tamní odboráře podporuje i opoziční strana Labouristů.

Britský miliardář Richard Branson by se nebál zajít ještě dál. Podle něj v dnešním době není důvod pro to, aby lidé trávili tolik času v práci. „Spousta lidí by ocenila třídenní nebo dokonce čtyřdenní víkendy,“ řekl miliardář serveru americké stanice CNBC. Ve jedné ze svých knih Branson uvedl, že „zábava je jednou z nejdůležitějších a často podceňovaných složek každého úspěšného podniku“.

26.listopadu 2018 v 22:49, příspěvek archivován: 17.prosince 2018 v 14:38

There are way easier places to work, but nobody ever changed the world on 40 hours a week

Oproti tomu další známý miliardář, Elon Musk, razí opačný přístup. Koncem listopadu na svém Twitteru uvedl, že „nikdo nikdy nezměnil svět během 40 hodin týdně“. Opravdu přínosná lidská práce podle něj začíná na objemu 80 hodin týdně.

„Kdo splní výkonnostní kvótu, může pracovat čtyři dny“

V České republice se zatím firmy do zavádění čtyřdenního pracovního týdne příliš nehrnou. Tuzemské odbory ale za kratší pracovní dobu bojují, momentálně usilují o zkrácení o půlhodiny denně. Částečně jim nahrává rekordně nízká nezaměstnanost, která firmy nutí přetahovat se o zaměstnance pomocí nejrůznějších benefitů.

Maláčová chce uzákonit pět týdnů dovolené. Zaměstnavatelé návrh kritizují

Už i v Česku tak najdeme příklady firem, kde se pracuje čtyři dny v týdnu. Jednou z nich je finanční společnost Ciftin, která se inspirovala zmiňovanou novozélandskou firmou Perpetual Guardian. 

„Pokud zaměstnanec splní svůj měsíční výkonnostní benchmark, má v následujícím měsíci nárok na čtyřdenní pracovní týden. Novým benefitem lze tedy získat dalších asi 40 volných dnů nad rámec dovolené. Ciftin za tyto volné dny nekrátí mzdu, ani jiné benefity,“ uvedla v říjnu výkonná ředitelka firmy Martina Arnold Rubin.

Obecně jsou však analytici k rozšíření čtyřdenního pracovního týdne v Česku spíše skeptičtí. „Firmy musí v současnosti odříkat zakázky kvůli nedostatku pracovních sil. V takovém případě nedává zkracování pracovní doby ekonomický smysl, protože by se pouze prohloubil akutní nedostatek zaměstnanců. Firmy, které se rozhodly pro čtyřdenní pracovní týden, jsou na českém trhu zcela výjimečné,“ uvádí Štěpán Křeček hlavní ekonom BH Securities. V zahraničí podle něj těchto firem přibývá, nicméně stále se jedná spíše o raritu.

HK: plošné zkrácení pracovního týdne by snížilo mzdy

K určitému zkracování pracovní doby v rámci benefitů však tuzemské společnosti přistupují. „Podle našeho šetření mezi zaměstnavateli čtvrtina větších firem dnes nabízí zkrácenou pracovní dobu jako formu benefitu. U velkých firem to je dokonce třetina,“ říká mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Plošné zkrácení pracovního týdne by však podle něj v ČR nevyhnutelně vedlo ke krácení mezd. „V současnosti, kdy zaměstnavatelé trpí zoufalým nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil, by to navíc představovalo odmítání zakázek a tlumení našeho růstu, což by se opět promítlo do mezd,“ míní Diro.

Dodává, že pracovní doba se většinou zkracuje v případech, kdy ekonomika čelí dlouhodobě vysoké nezaměstnanosti a Česko se momentálně potýká s opačnou situací.