ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: archiv Libora Budinského

Sašimi z můry nebo cvrččí kari: hmyz se vrací na japonské jídelní lístky

  • 13
Japonský fenomén pojídaní hmyzu opět nabírá na oblibě a podniky lákají na moučné červy, cvrččí kari nebo nápoj z vodních brouků. Hmyzí strava proniká i do západní kultury díky vysokému obsahu bílkovin. Chov je navíc ekologičtější.

Takumi Jamamoto poobědval netradičně. V Tokiu, kam se vydal na dovolenou, si zvolil podnik proslulý hmyzí kuchyní. Na talíři mu tak za chvíli přistálo cvrččí kari a sašimi z larvy nočního motýla bource morušového, které poté spláchl ciderem z obřích vodních brouků.

Šestadvacetiletý zaměstnanec korporátu z japonské prefektury Hjógo je jen jedním z mnoha, kterému zachutnala hmyzí strava, která z asijské kuchyně postupně proniká do jídelníčků po celém světě.

Jamamoto říká, že jako dítě běžně svačil kobylky podlévané sójovou omáčkou. Do dětských let se rozhodl vrátit i teď a hmyzí chod si dopřál v kavárně Take-Noko v hlavním městě.

„Baví mě, že si můžu vybrat z tolika možností,“ popisuje, zatímco sedí v útulném prostředí druhého patra a ze zdí po něm pokukují brouci, které visí na obrazech. Vedle nich jsou pak terária s mravenci nebo šváby. „A všechno chutná výborně. Zvlášť ten cider byl mimořádně osvěžující, skoro jako šťavnaté zelené jablko.“

Německý zmrzlinář nabízí zmrzlinu s příchutí cvrčků. Hmyz na ni i sype

Entomofagie, čili využití hmyzu jako potravy, se ve světě rozmohla poté, co OSN označilo hmyz jako udržitelný zdroj kvalitních bílkovin. Vedle toho má svůj velký podíl i dopad živočišného průmyslu na životní prostředí společně s problémy potravinové bezpečnosti v důsledku extrémního počasí a konfliktů.

Díky ekologičtějšímu a méně náročnému chovu má potenciál nakrmit lidstvo, jehož populace se má blížit deseti miliardám v roce 2050. Japonci tradičně zpracovávali kobylky nebo vosy spíše ve vnitrozemí, kde se ryby tolik nevyskytovaly. Manažerka kavárny Take-Noko popisuje, že se hmyzí potrava zvláště rozšířila v průběhu druhé světové války.

Chutnají jako chléb nebo oříšky

„V poslední době vidím posuny v chovu cvrčků a moučných červů, takže jejich použití jako ingredience je zase o kus snazší,“ dodala. Prodejci hmyzu připodobňují chuť moučných červů k celozrnnému chlebu nebo mravence k oříškům.

Spousta firem včetně národní pekárenské značky Pasco prodává pečivo nebo koláče vyrobené z cvrččí mouky. A třeba značka prodejních automatů na jídlo Nichirei v posledním roce do hmyzího jídla také investuje.

Hmyz, umělé maso i GMO. Musí přijít nové metody, říká výrobce krmiv

Cvrčci se v Japonsku rovněž stali virální v tamních médiích po reportážích, které ukazují, že školní jídelny dětem servírují obědy s hmyzem z prášku.

Take-Nono zvýšený zájem sleduje z první ruky, podnik totiž bývá na víkendy několik dní dopředu plně zarezervovaný. Ve vyhlášeném kari jsou masové koule ze cvrčků a sušená obloha. Delikátní sašimi kuchaři připravují z těla bource morušového. Cider je pak naplněn výtažky z vodních brouků a přelitý brouky v celku, nápoj prý chutná po krevetách.

Manažerka kavárny popisuje, že nechtějí hmyz separovat. „Našim cílem je, aby si ho naši zákazníci vychutnali v celku u jednoho stolu společně s masem, rybami a zeleninou.“


Témata: Hmyz, kari