Výnosy desetiletých státních dluhopisů polské vlády denominované v eurech klesly pod výnosy srovnatelných dluhopisů české vlády už 15. října. Po výkyvech v minulých dnech byl výnos o jeden bazický bod, tedy 0,01 procentního bodu, nižší i během dneška.
Přitom ještě před dvěma měsíci byla situace úplně jiná. Výnosy polských dluhopisů byly o 47 bazických bodů vyšší než výnosy dluhopisů českých, v obou případech opět u papírů denominovaných v eurech.
Polská ekonomika ve druhém čtvrtletí vykázala růst hrubého domácího produktu o 2,3 procenta, zatímco ta česká je už od konce loňského roku v recesi, a její HDP tudíž klesá. Paradoxem je i to, že Česko má u renomovaných agentur i vyšší úvěrový rating.
Tuskova vláda před šesti týdny zmírnila plán na snížení deficitu na letošní a příští rok. Činí tak s cílem umožnit vyšší výdaje, s jejichž pomocí hodlá stimulovat ekonomiku. Naopak český premiér Petr Nečas chce stejného výsledku dosáhnout hlavně zvyšováním daní.
"Zdá se, že trhy dnes zajímá hlavně růst," upozornil hlavní ekonom finančního ústavu ING Groep Mateusz Szczurek. Bloomberg jeho slova citoval v článku, který umístil na svém webu. "Dokud budete mít růst a výslovně neuděláte nějakou chybu, pak bude mít deficit na výnosy dluhopisů jen mizivý vliv," dodal.
Polské dluhopisy v místní měně se splatností jeden rok a déle v letošním roce v přepočtu na eura vynesly zatím kolem 18 procent. Srovnatelné české dluhopisy mají zatím výnos kolem 14 procent, průměr u státních dluhopisů zemí eurozóny je asi devět procent.
Poláci mírní škrty, přestože mají vyšší deficit
Tusk zmírňuje úsporná opatření v situaci, kdy má polská ekonomika za sebou nejslabší hospodářský růst za poslední téměř tři roky. Vláda zvýšila cíl růstu HDP na letošní rok na 3,5 z předchozích tří procent, cíl na rok 2013 pak zvýšila na tři procenta z dosavadních 2,2 procenta. Tusk už také snížil rozpočtový deficit, který loni činil pět procent HDP a v roce 2010 dokonce rekordních 7,8 procenta.
Polsko má největší ekonomiku ve skupině zemí střední a východní Evropy, které v roce 2004 rozšířily Evropskou unii. Česká ekonomika je v této skupině druhá největší. Praha odhaduje, že fiskální deficit letos dosáhne 3,2 procenta, zatímco původní cíl počítal se schodkem 3,5 procenta.
Zatímco výnos desetiletých dluhopisů polské vlády denominovaných ve zlotých letos klesl o 1,4 procentního bodu na dnešních 4,49 procenta, ekvivalentní výnos českých dluhopisů denominovaných v korunách se snížil o 1,44 procentního bodu na 2,15 procenta. Částečně k tomu přispěly rekordně nízké úrokové sazby České národní banky.
