Celkovou částku mají podle švýcarské banky na vině především hluboké zimní mrazy, požáry, vlny veder a velké bouřky, které v prvním pololetí sužovaly mnoho částí planety.
Naopak škody způsobené člověkem, které musely hradit pojišťovny, meziročně klesly, za což ovšem nejspíše mohou covidová opatření, která omezila mnohá odvětví i životy jednotlivců.
Celosvětové ekonomické ztráty způsobené katastrofami se odhadují na 77 miliard dolarů, z čehož škody způsobené člověkem dosáhly tří miliard dolarů a zbylých 74 miliard přírodními katastrofami.
Ačkoliv desetiletý průměr je až ve výši 108 miliard dolarů, banka Swiss Re varuje, že závěrečná bilance na konci roku může být jiná. Protože některé škody se do prvního pololetí ještě nestihly započítat a statisticky se nejvíce katastrof děje až ve třetím čtvrtletí.
Ačkoliv jsou celkové ztráty zatím pod desetiletým průměrem, zvýšil se počet přírodních katastrof, jejichž škody hradily pojišťovny. Zatímco loni bylo za stejné období za škody způsobené přírodním neštěstím uhrazeno zhruba 35 miliard dolarů, letos se za první pololetí z pojistného hradilo 40 miliard. Desetiletý průměr pak podle Swiss Re je 33 miliard dolarů.
Vyplacených 40 miliard z pojistného je také druhou největší hodnotou po roce 2011, kdy pojišťovny kvůli zemětřesení na Novém Zélandu a v Japonsku zaplatily škody ve výši 104 miliard dolarů.
Podle Martina Bertogga, vedoucího oddělení ve Swiss Re Institute, které se zabývá změnou klimatu, se budou muset pojišťovny novým podmínkám přizpůsobovat.
„Dopady klimatické změny se už začínají projevovat. Ať už jde o vyšší teploty, nevyzpytatelné srážky, stoupající hladinu moří či extrémní výkyvy. V kombinaci s rychlým rozvojem měst je najednou přírodním katastrofám vystavováno stále víc lidí a pojišťovny musí změnit podmínky, podle kterých katastrofy hodnotí,” říká Bertogg.
Podle něj se totiž víc katastrof děje i v oblastech, které byly doposud poměrně klidné a obyvatelé z těchto míst nejsou na extrémní podmínky zvyklí, čemuž může odpovídat i typ a výše pojištění, které mají.
Pojišťovny musí jednat
Například ve Spojených státech při zimní bouři Uri došlo k pojistným škodám ve výši zhruba 15 miliard dolarů, série tornád, bouřek krupobití v Evropě, které zachvátily Českou republiku, Belgii či Německo pak vygenerovaly odhadované pojistné škody ve výši 4,5 miliard dolarů.
K pojistným škodám v Evropě pak přispěly i povodně v západní Evropě, které se jen v Německu odhadují přes 5 miliard dolarů. Povodně zasáhly i Čínu, kde se škody odhadují na 1,7 miliardy dolarů.
Peníze pojišťovny vyplácely i za vlnu extrémních veder a s tím spojenými požáry v Kanadě, Kalifornii, Turecku, Řecku a Itálii, které nejspíše povedou ještě k dalším ztrátám i v následujících měsících. Během přírodních katastrof pak během letošního prvního pololetí přišlo o život či se pohřešoval 4 500 lidí.
„Změna klimatu je jedním z největších rizik, kterým teď ekonomika i společnost bude čelit. Podle analýzy OSN budou výkyvy počasí častější a proto je nutné, aby pojišťovací sektor začal spolu s veřejností jednat a upravil své podmínky, jelikož bude hrát klíčovou roli při posilování odolnosti jednotlivých komunit tím, že bude usměrňovat rozvoj mimo ty nejrizikovější oblasti, investovat do přizpůsobování se nové situaci, udržovat pojistitelnost majetku i zmenšovat mezery v ochraně svých klientů,” uzavírá hlavní ekonom skupiny Swiss Re Jérôme Jean Haegeli.
