Cestu Číňanů k ovládnutí řeckého přístavu otevřela finanční a ekonomická krize - počátkem roku 2011 muselo předlužené Řecko pod nátlakem evropských institucí začít mimo jiné s privatizací přístavů a letišť. V roce 2016 potom Athény podepsaly s Čínou kontrakt, jímž čínská společnost Cosco získala dvoutřetinový podíl v Pireu, přístavu nacházejícím se jižně od metropole.
„Tato investice je přínosem pro obě země,“ řekl premiér Kyriakos Mitsotakis v únoru 2021 na setkání Číny se sedmnácti zeměmi střední a východní Evropy. Čínský prezident Si Ťin-pching označil investici Cosco do přístavu jako „exemplární projekt“, podle něj jde o klíčové spojení Asie s Evropou.
Přístav v Pireu je největší ve východním středomoří a sedmý největší v Evropě. Pracovní podmínky tam podle DW.com nejsou ani lepší, ani horší, než ve zbytku země a úřady je pravidelně kontrolují. Podle kritiků ovšem inspektoři práce na Cosco - stejně jako na další velké řecké zaměstnavatele - příliš netlačí.
Privatizační snahy zahrnující i klíčové přístavy se v Řecku objevily už na počátku tisíciletí. Čína byla tehdy první, kdo měl zájem nejen o přístav Pireus, ale i o další klíčový dopravní uzel v Soluni. Tehdy ještě obě místa zůstala v řeckém vlastnictví, o dekádu později se však už pod tíží obřích dluhů situace změnila.
V té době čínské Cosco získalo v Pireu většinový podíl, bylo totiž jediné, kdo byl v té době ochoten investovat. Tlak na privatizaci vedl také k převzetí čtrnácti řeckých letišť německou společností Fraport.
Volání po evropském řešení
Profesor námořních studií na univerzitě v Pireu Costas Chlomoudis nyní vyzývá k obezřetnosti a hledání evropského řešení. Podle něj by neměly klíčové přístavy skončit v rukou zemí třetího světa a ohrozit tak pozici Evropy.
Kontrakty se podle něj musí doplnit o další náležitosti, které budou chránit evropskou bezpečnost. „Pravidla pro strategické pozice světové infrastruktury by měla být jednotná napříč EU,“ tvrdí Chlomoudis.
„Evropská komise by měla problém vidět jako příležitost pro nastavení jasných pravidel pro infrastrukturu. Je to v zájmu celé Evropy,“ dodává.
Jeho výzva zaznívá ve chvíli, kdy se v Německu řeší podobný spor. Cosco původně žádalo o pětatřicetiprocentní podíl v hamburském přístavu. Podle rozhodnutí vlády z konce října však smí dosáhnout maximálně na 24,9 procenta. Ministři totiž varovali před upevňováním čínského vlivu v evropské kritické infrastruktuře.
