Pro samotné banky jsou záporné úrokové sazby signálem, že mají více půjčovat domácnostem a podnikatelům, místo toho, aby si své peníze ukládaly za poplatek u centrální banky.
Švýcarská banka Credit Suisse v pátek sdělila, že použije zápornou úrokovou sazbu 0,75 % na zůstatky nad 2 miliony švýcarských franků (46,7 milionů korun). Pokud jednotlivec nebo podnik drží v bance po dobu jednoho roku například 3 miliony švýcarských franků (70 milionů korun), zaplatí za ně poplatek ve výši 7500 švýcarských franků (175 tisíc korun).
U firemních zákazníků, kteří u banky uloží více než 10 milionů franků, se poplatek zvyšuje na 0,85 %. Tato změna začne platit pro firemní zákazníky od 15. listopadu a pro jednotlivce od 1. ledna následujícího roku. Na svém serveru o tom napsala americká televize CNN.
Podobný přístup chce uplatňovat i banka UBS, která zavedla vkladové poplatky pro velké firemní klienty již v roce 2015. Jak uvedl britský deník The Guardian, banka také snížila práh pro 0,6% poplatky za zůstatky v eurech z 1 milionu eur na 500 tisíc eur. „Podmínky na peněžních a kapitálových trzích jsou i nadále velmi náročné,“ uvedla UBS ve svém prohlášení.
Ochrana malých střadatelů
Neobvyklá politika je výsledkem historicky nízkých úrokových sazeb. Zisk obchodních bank v regionu z půjček a hypoték kvůli ní nebyl uspokojivý, což banky přinutilo, aby přebytečné rezervy uložily u centrálních bank. Frustrované švýcarské banky tak kvůli stále klesajícím negativním úrokům předaly část své bolesti nejbohatším zákazníkům.
Záporné sazby, které ve Švýcarsku platí od roku 2015, mají u 19 zemí, které používají euro od roku 2014, podpořit půjčky a stimulovat ekonomiku.
Christine Lagardeová, které v současné době drží otěže Evropské centrální banky (ECB), uvedla, že běžní občané eurozóny by na tom byli bez negativních úrokových sazeb hůř. Slíbila však, že jako prezidentka ECB dá pozor na možné nepříznivé dopady.
