Nejprve sucho a posléze ruská invaze na Ukrajinu zvedly totiž ceny kukuřice, která se následně promítly do rostoucích cen krmiva pro dobytek. Spolu s dražšími energiemi a dalšími stoupajícími náklady vystřelily ceny mléka.
To vše spolu s obavami farmářů z přísnějších evropských pravidel pro udržitelnost zemědělství vede k tomu, že se nerozšiřují výrobní kapacity, vysvětlil agentuře Bloomberg Nate Donnay, specialista na trh s mlékem v komoditní společnosti StoneX Group.
A na rostoucí ceny reagují obchodníci hledáním levnějších zdrojů. „Nižší ceny sýra ve Spojených státech mohou u evropských zákazníků spustit vlnu nákupů za oceánem,“ domnívá se analytička Rabobank Mary Keough Ledmanová.
Evropa jen za únor importovala z USA 306 tun sýra, což je zhruba trojnásobek měsíčních průměrů z předchozích let. Jakkoli je růst rychlý, v celkovém sýrovém byznysu je to jen drobek. Roční produkce sýra v zemích EU se pohybuje kolem deseti milionů tun.
Máslo za 80 korun? Možná už brzy, varuje šéf Madety. Ministr spoléhá na EU |
Paradoxně jednou z hlavních importních zemí, kam levný americký plátkový tavený sýr – vhodný snad jen jako jedna z vrstev do cheeseburgeru – směřuje, je Nizozemsko. Sýrová velmoc proslavená goudou, eidamem a světoznámými sýrovými trhy.
Ekonomové ovšem upozorňují, že to nutně neznamená, že Nizozemci laciné americké plátky skutečně konzumují. Země je sídlem řady velkých obchodních společností, které mohou americké sýry dál reexportovat.
„Stále teď od amerických firem slýcháme o zahraničních zákaznících, kteří je kontaktovali vůbec poprvé a shánějí sýry a máslo – což je výsledek napjatých zásob v Evropě a Oceánii,“ řekl Bloombergu Matt Gould, editor webu Dairy Market Analyst, zaměřeného právě na mlékárenství.
