Podle Teplého je na vině především to, že vláda nedostatečně podporuje velké pěstitele, které označuje hanlivě za agrobarony. Podle Teplého přitom právě oni stojí za produkcí 96 % potravin v ČR.
U Úřadu vlády protestovali zemědělci, vadí jim změny dotačních plánů |
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula však ze zkušenosti z roku 2017 s tzv. máslovou krizí soudí, že na vině je především davová psychóza spotřebitelů, kteří se snaží z obav z vysoké ceny předzásobit a tím cenu dále zvyšují. Podobná situace prý aktuálně nastala též s cenou pohonných hmot.
Nekula bude příští týden na poradě ekonomických ministrů prosazovat zvýšení podpory domácích zemědělců o 540 milionů korun. Je to dvojnásobek podpory 11 milionů eur, kterou Česko získá z krizových rezerv EU na pomoc zemědělcům, kteří se kvůli ruské invazi na Ukrajinu potýkají s rostoucími náklady a cenami zemědělských produktů.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala je zvažovaná podpora nedostatečná, protože již nyní mají producenti v některých sektorech ztráty v řádu miliard korun. „Například produkce vepřového, tam je to za poslední rok a půl ztráta tři miliardy korun. Takže těch 270, respektive až 810 milionů korun je samozřejmě vítaná pomoc, ale v tomto kontextu je to relativně málo,“ podotkl.
Podle Milana Teplého vláda zatím neudělala proti rostoucím cenám nic. „Je to před pádem. Je tu atypická situace a je třeba okamžitě něco dělat,“ řekl Teplý.
Zakázat vývoz české pšenice nelze. Ani ničeho jiného, upozorňují právníci |
Mimořádná podpora EU by podle ministra měla směřovat zejména producentům vepřového a jablek, které zasáhlo snížení odběru na Ukrajině a v Bělorusku. Zároveň zvažuje i podporu produkce drůbežího a hovězího masa z národních zdrojů. Farmáři budou také v rámci mimořádných opatření moci osívat část ploch, které až dosud museli nechávat ležet ladem, nebo je moci nechat spásat dobytkem.
Nekula zopakoval, že v Česku ani v celé EU v souvislosti s válkou na Ukrajině nehrozí nedostatek potravin. Čeští zemědělci podle něj vyprodukují například u obilí 160 procent domácí spotřeby a u pšenice 200 procent. Zemědělci navíc loni oseli o deset procent více ploch a Česko má podle něj historicky nejvyšší zásoby ve státních hmotných rezervách.
Vzhledem k vysokým cenám ale zemědělci část produkce již dopředu prodali do zahraničí. K případnému omezení vývozu, po kterém volá Svaz pekařů a cukrářů, se ale Nekula staví záporně. „Nemůžeme jít proti pravidlům, která platí pro všechny státy Evropské unie,“ řekl. Pokud by se měla přijímat nějaká opatření, musela by být podle ministra celounijní.
Ministr se vyjádřil i k otázce nákupu českého obilí skrze státní institutce. „Intervenční nákupy se používají ve chvíli, kdy jsou ceny extrémně nízké. Pokud ale cena obilí stoupá od podzimu, tak by to bylo kontraproduktivní. Kdybychom začali stahovat další obilí z trhu do státních hmotných rezerv, tak by se cena mohla ještě více zvýšit a my bychom poškodili našeho spotřebitele,“ uvedl Nekula v OVM.
Fiala: Dopad války na Evropu je obrovský, Západ dodá Ukrajině těžkou techniku |
Ke svému předchozímu záměru na snížení daně z přidané hodnoty u potravin z 15 na deset procent a na nula procent u biopotravin Nekula uvedl, že tuto myšlenku vyslovil ještě před ruskou invazí na Ukrajinu. „Snížení DPH v současné době nepovede k poklesu cen potravin. Můžu to líbivě slíbit, ale takhle věci nefungují,“ dodal ministr.
