Zastropování cen u čerpacích stanic zavedl maďarský kabinet jako jedno z opatření na boj proti inflaci. Litr benzinu podle něj vyjde na 480 forintů, což je zhruba 30 korun.
Tento krok vedl ovšem k nedostatku paliva a nejrůznějším omezením v počtu tankovaného paliva. Všechny tyto problémy se vláda Viktora Orbána rozhodla vyřešit ve čtvrtek zveřejněným nařízením, podle kterého smí od pátku čerpat za dotovanou cenu jen šoféři aut s maďarskou značkou. Ministři tím ovšem vytvořili jen nový druh problémů, pro změnu na straně čerpadlářů.
Podle prezidenta Asociace nezávislých čerpacích stanic Gábora Egriho je vládní nařízení neřešitelné a neproveditelné, uvedl maďarský deník Blikk.
Kromě vyvěšení dvojích cen musí totiž obsluhy nově zjišťovat, jakou registrační značku auto má. Vládní verdikt navíc podle Blikku stanoví, že za levnější cenu smí tankovat nejen Maďaři, ale i řidiči aut ze zemí, kde rovněž panuje cenová regulace – což by mohli být Slovinci nebo Srbové.
Deník také cituje z vládního nařízení, které čerpacím stanicím v případě pochybností ukládá vyžadovat dokument prokazující místo registrace vozidla a pokud se „národnost vozu“ prokázat nepodaří, musí řidič uhradit tržní cenu.
Dvojími cenami u pump chce maďarská vláda zabránit benzinové turistice. Čeká ji však ještě debata s Evropskou unií. Tu už podle Blikku připustil i šéf maďarského úřadu vlády Antal Rogán.
Podle ekonomů byl tento maďarský krok zbytečný a jeho dopady zároveň už předem očekávatelné. Krizitují hlavně neefektivnost, která s cenovými stropy úzce souvisí.
„Cenová regulace prostřednictvím cenového stropu je obecně velmi neefektivní. Cena má totiž informovat o vzácnosti statku, což se nyní v případě Maďarska neděje,“ řekl pro iDNES.cz ekonom Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz s tím, že cenové stropy mají hned několik negativních dopadů.
Ukázka dopadů cenových stropů - Ekonomie I. :-) https://t.co/CFp527gLLK https://t.co/RCfOgFyhD9
„Zastírání skutečných informací kolem ceny nevede k potřebné změně spotřebitelského chování. Běžně totiž platí, že když nějaký statek zdražuje, nakupují ho spotřebitelé méně. To se ale nyní neděje. Nedochází k hledání alternativních řešení či nejrůznějších inovací. Cenový strop zároveň musí dotovat stát, a to z peněz daňových poplatníků, což je nejen administrativně náročné, ale i nespravedlivé. Na spotřebu pohonných hmot totiž svými daněmi přispívají i ti, kteří třeba ani auto nemají,“ dodal analytik Aleš Rod.
