Ignalina dodávala do sítě zhruba 70 procent veškeré elektřiny a Litevci za ni zatím nemají náhradu.
Premiéra Andriuse Kubiliuse to však navenek nevzrušuje. "Po uzavření k žádné katastrofě nedojde. Jsme připraveni dodávat tolik elektřiny, kolik bude potřeba," řekl agentuře Reuters.
Litevský ministr energetiky Arvydas Sekmokas zase vysvětluje, že země může proud dovážet a že v tom jí krize vlastně pomohla, protože na okolních trzích mají přebytky.
To však znamená, že se Litva proměnila v energetického vazala a musí se spolehnout na dobrou vůli svých sousedů - především Ruska, odkud už tak Litevci dovážejí převážnou většinu své spotřeby zemního plynu a ropy.
Litevská vláda se při vstupu do Evropské unie zavázala, že elektrárnu odstaví, a hned na konci roku 2004 vypnula první z bloků. Nyní přišel na řadu druhý. Po téměř šesti letech od vstupu země do EU litevští vyjednavači šediví hrůzou, k čemu to vlastně svou vládu zavázali.
Účet za dodržené slovo totiž bude pro Litevce kromě téměř absolutní energetické závislosti na Rusku znamenat také citelné zdražení proudu a s tím souvisící nárůst inflace - v době krize to není rozhodně opatření, které by ekonomové označili za "prorůstové".
"Třicetiprocentní nárůst ceny proudu stáhne hrubý domácí produkt o 1,5 procenta dolů a inflaci naopak vyžene o procento nahoru," odhaduje Raimondas Kuodis z litevské centrální banky.
Za rok 2009 přitom Mezinárodní měnový fond Litvě předvídal propad ekonomiky o hrozivých 18 procent a z minusu se země nedostane ani v roce 2010.
"Vyšší ceny proudu zasáhnou nejen naši společnost, ale celý stát," řekl Reuters Arturas Zaremba, který šéfuje největšímu litevskému producentu cementu Akmenes Cementas. V případě cementárny se cena proudu dokonce zdvojnásobí.
Na odpojení Ignaliny vytrvale tlačila Evropská unie, protože konstrukce obou bloků elektrárny fungovala na stejném principu jako reaktor v ukrajinském Černobylu. Za plnění slibu země dostala od Unie příspěvek 820 milionů eur (21,6 miliardy korun).
Mnohým Litevcům však zavření provozu uprostřed nejtěžší hospodářské krize připadá jako plýtvání. "Proč vypínat něco, co by mohlo ještě roky bez problémů fungovat?" shrnul pro BBC své pochybnosti Aleksej Tichomirov, technik z elektrárny.
