Burza v Šanghaji otevřela poprvé od 23. ledna, kdy skončily prodloužené prázdniny v souvislosti s oslavami čínského nového roku. Nejvíce zasaženy jsou tituly výrobních firem, zpracovatelů surovin a firmy ze sektoru spotřebního zboží. Naopak akcie farmaceutických společností rostou.
Koronaviru podlehlo už přes 360 lidí, počet nakažených se zvýšil na více než 17 tisíc. O víkendu se také potvrdilo první úmrtní mimo Čínu, zemřel nakažený na Filipínách.
Čínská centrální banka o víkendu oznámila, že do ekonomiky nalije 1,2 bilionu jüanů, tedy asi 3,9 bilionu korun, aby zmírnila dopady šíření viru.
Trhy to neuklidnilo. Burza v Šanghaji a Šen-čenu zažila krátce po svém otevření strmý pád o 9,1 procenta. A do konce obchodování se příliš nezmátořila: skončila slabší o 7,9 procenta. Nákaza se rozšířila i na vládní dluhopisy. Výnos u desetiletých bondů propadl nejprudčeji od roku 2014. Ztrácel také jen.
Burza v Hongkongu nicméně nabírala desetiny procenta po ztrátách z minulého týdne o 5,9 procenta.
Ukazuje se, že koronavirus, který v čínských městech uzamkl desítky milionů obyvatel, také představuje velmi podstatný zásah do výroby a dopravy v nejlidnatější zemi světa. Poptávka po ropě v Číně podle zdrojů zpravodajství Bloomberg z čínského energetického průmyslu klesla o tři miliony barelů denně, tedy 20 procent.
Propad představuje největší poptávkový „ropný šok“ v zemi od globální finanční krize v roce 2008 a zároveň nejrychlejší sešup od teroristických útoků z 11. září 2001.
Podle některých analytiků na vývoj bude muset zareagovat ropný kartel OPEC snížením těžby, aby nedocházelo k prudkému poklesu cen ropy ve světě. Čína je celosvětově nejvlivnějším importérem ropy.
Čínské rafinerie podle zdrojů Bloombergu zatím skladují neprodané ropné produkty jako je benzin a letecké palivo, ale skladové kapacity rychle docházejí.
Doba je nevyzpytatelná i pro investory. „Pandemie není něco, co ovlivní trhy jen po dobu několika málo dnů,“ myslí si Sun Jinabo, prezident pekingské společnosti China Vision Capital. Nikdo však nedokáže odhadnout, jaký globální dopad může epidemie mít.
„Čínská ekonomika, zkoušená obchodními válkami a slabým finančním systémem se nevyhne výraznému zpomalení růstu. Otázkou pouze je, jak rychlé a výrazné nakonec bude post-epidemické oživení,“ říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
