Politici se proto předhánějí v návrzích, jak ochránit domácí zaměstnance před dumpingovými mzdami zahraničních pracovníků. Podle evropské směrnice musí pro zahraniční zaměstnance platit stejné podmínky jako pro místní. To se týká i platových podmínek.
V Německu ovšem není stanovena žádná všeobecná minimální mzda. V jednotlivých profesích existují pouze tarifní smlouvy, které určují i výši výdělku. Podle zvláštnosti v německé legislativě by teoreticky v Německu mohly platit i tarifní smlouvy uzavřené za německými hranicemi.
"Pokud by například česká pracovní agentura uzavřela smlouvu s českými odbory o výši mzdy, která je nižší než v německých smlouvách, tak by tato smlouva platila i v Německu," vyslovil obavy německých politiků šéf skupiny pro zaměstnance německých křesťanských demokratů Peter Weiss (CDU/CSU).
Obává se dokonce, že by některé firmy mohly nutit německé pracovníky, aby se přihlásili u českých agentur, a vyplácet jim tak nižší mzdy, než na jaké mají v Německu podle tarifních smluv nárok.
CDU/CSU proto plánuje uzákonit minimální mzdu pro zaměstnance pracovních agentur. Ta by se podle Weisse měla pohybovat zhruba na hranici minimální mzdy stanovené v tarifních smlouvách mezi zaměstnavateli a odbory. V závislosti na spolkové zemi tedy mezi 6,60 až 7,60 eura za hodinu. Plat v tomto rozmezí by mohli dostávat i zaměstnanci českých agentur.
S návrhem ovšem nesouhlasí koaliční liberálové (FDP). Podle jejich představitelů k žádnému náporu východních dělníků na německý pracovní trh po prvním květnu nedojde, a je tedy zbytečné hned stanovovat minimální mzdu. Jako alternativu navrhují, aby po uplynutí určité doby byli agenturní pracovníci placeni jako kmenoví zaměstnanci.
Žádný exodus
Podobně aktivní jsou v posledním roce i Rakušané. Tamní ministr sociálních věcí Rudolf Hundstorfer minulý týden předložil parlamentu zákon, kterým navrhuje kontroly a přísné pokuty pro firmy nedodržující rakouské mzdové standardy.
Podle představitelů pracovních agentur působících na českém trhu se však žádný hromadný odchod českých pracujících do zahraniční nekoná. "Nemyslím si, že bychom zaplavili německý pracovní trh. Měl bych ovšem obavu u Poláků. Ti si zvykli migrovat za prací a v současnosti je tady velká skupina, která se kvůli práci může okamžitě přesunout," uvedl Marek Strieborný z agentury Axial.
Opatření politiků tak směřují spíše k mobilním Polákům než k Čechům, kteří se kvůli zaměstnání nejsou příliš ochotni stěhovat. Zásobovat svými zaměstnanci německý trh po 1. květnu plánuje agentura Trenkwalder. Podle předsedy představenstva společnosti Jana Koziny však agentura nízkými mzdami svých pracovníků německým zaměstnancům konkurovat nehodlá.
"Výdělky by byly stejně vysoké jako mzdy odpovídajících německých agenturních zaměstnanců. Nejde tedy o mzdovou konkurenci, jde o dodání profesí, které jsou v Německu nedostatkové, nebo dodání pracovníků do míst, kde je jich málo," vysvětlil Kozina záměr firmy.
Ani podle něj se ovšem mnoho Čechů za prací do zahraničí nechystá. "Nečekáme žádný exodus, ale spíše příhraniční, denní nebo týdenní dojíždění," dodal Kozina.
