Prodejní automaty v tokijské čtvrti Akihabara (17. září 2020)

Prodejní automaty v tokijské čtvrti Akihabara (17. září 2020) | foto: Profimedia.cz

Japonské automaty ztrácejí zákazníky. Ze starých jsou atrakce, nové se mění

  • 3
Japonsko je velmocí prodejních automatů. Těch ale v zemi každým rokem ubývá a koronavirus pomalý zánik tohoto byznysu ještě urychlil. Přitom se zdálo, že právě v době pandemie budou dokonalým obchodním kanálem. Nicméně staré stroje nalézají momentálně jiné využití. Některé, třeba i půl století staré, slouží jako retro atrakce.

Možnost okamžitého nákupu a dostupnost, to jsou dvě základní premisy prodejních automatů, které na první pohled dokonale vyhovují japonskému intenzivnímu stylu života. Zároveň se předpokládalo, že pro život v pandemii budou prodejní automaty jako stvořené, protože u nich není třeba lidského kontaktu, píše Bloomberg.

Nicméně měsíční prodeje nápojových automatů z japonských tří milionů automatů klesl dříve v tomto roce o více než 35 procent. Lidé totiž pracovali z domova, daleko od svých kanceláří a rušných center měst, kde je těchto plechových pomocníků nejvíce.

Provozovatelé těchto strojů se proto rozhodli jednat. Byznys, který má v Japonsku hodnotu 4,6 bilionů jenů (jeden bilion korun), se snaží zachránit investicemi do jejich modernizace a zvyšováním rozmanitosti nabízeného zboží. Na stole leží i nápady, jak přeměnit automaty na datová centra.

Automat varující před zemětřesením

„Říkáme provozovatelům, aby se na prodejní automaty dívali jako na druh nemovitosti. Jde o jeden metr čtvereční půdy, má to elektřinu a chladicí box,“ míní Dominik Steiner, generální ředitel tokijské poradenské společnosti VPC Asia. „Co s tím můžete dělat kromě prodeje nápojů?“

PepsiCo se dala na zdravý životní styl. Představila uklidňující nápoj

Podle Steinera jsou japonské stroje zastaralé. Stále pracují na bázi jednoduché technologie a pouhá pětina z nich je schopna dodávat provozovatelům údaje o zásobách v reálném čase. To znamená, že společnosti zajišťující provoz výdejního automatu obvykle neví, zda je jejich stroj prázdný či plný – dokud k němu někdo nepřijde a neotevře ho.

Steiner se nyní snaží přesvědčit provozovatele, aby využili prázdný prostor uvnitř strojů pro ukládání dat. Dále jim navrhuje zavedení monitorů, které by procházející lidi informovali o počasí nebo možném zemětřesení. Některé společnosti již na nutnost změn reagovaly, a zatímco dříve prostřednictvím automatů nabízely teplá jídla nebo hamburgery, nyní prodávají roušky.

Na rozdíl od jiných částí světa, nevyjímaje Českou republiku, vlastní většinu prodejních automatů v Japonsku velcí výrobci nápojů, například tamější odnož Coca-Coly nebo společnost Suntory Beverage & Food. Provozování automatů jim totiž poskytuje přímý a výhodný prodejní kanál, který v mnohém dokáže předčit supermarket.

Pro nápojářskou firmu DoDo Group Holdings stojí prodejní automaty za osmdesáti procenty ročních tržeb. Společnost chce v příštím roce investovat do zdokonalování a modernizace strojů šest miliard jenů (1,33 miliard korun). Z 280 tisíc mašin, které vlastní, dokážou nyní jen dvě procenta přenášet data o zásobách v reálném čase.

Miska s nudlemi a nostalgie

„Během pandemie je interakce mezi lidmi omezená, takže logická úvaha zní, že obchodní šance tu je,“ říká k tomu Kiyotaka Kobari, analytik z poradenské společnosti Nomura Research Institute. „Existuje však také mnoho důvodů, proč automaty již nemusí být potřebné.“

Prodeji lihovin hrozí propad. Unie výrobců žádá o záchranu tradičního odvětví

Jedním z možných důvodů je podle webu Tsunagu Japan spotřební daň, která se opakovaně zvyšovala od roku 1989. Už před pandemií byly prodejní automaty vytlačované lépe zásobenými samoobsluhami otevřenými 24 hodin denně. Podle Japonského sdružení výrobců výdejních automatů se počet strojů v zemi v posledním desetiletí snížil téměř na polovinu.

Někteří nadšenci však budoucnost těchto strojů nevidí jen v modernizaci a technologiích. Z některých japonských automatů se tak stávají retro atrakce. Yusuke Uotani provozuje online adresář retro automatů. Podle něj je jich dohromady v Japonsku šedesát až sedmdesát.

Jedna oblast retro automatů leží ve městě Sagamihara. Manažer tamější prodejny ojetých pneumatik Tatsuhiro Saito se stará o padesát strojů, z nichž některé jsou i půl století staré. Podle Saitových slov jsou turistickou atrakcí pro tisícovku lidí denně.

„Když jsem byl malý, kousek od místa kde jsem žil, stál výdejní automat na hamburgery,“ uvádí Saito, některé stroje nabízely i misky s horkými nudlemi nebo jiné svačiny. „Tyto typy výdejních automatů už skoro vymizely. Jídlo z nich nebylo sice tím nejlepším pokrmem, ale je to myšlenka na ně je nostalgická.“