Debaty o tom, kdy Polsko spustí svou první jadernou elektrárnu, už představují trochu folklór, který k tamní politické scéně patří. Někdejší premiér Donald Tusk se ještě před lety kasal, že první zdroj začne dodávat elektřinu do sítě nejpozději v roce 2022.
Jenže každý následující dokument tento termín trochu posunul, až skončil prakticky v nekonečnu. Oficiálně se s jádrem přesto pořád počítalo, i když se s nástupem nynější konzervativní vlády strany Právo a spravedlnost zdálo, že země výstavbu své první atomové elektrárny zcela odpískala.
Teď však přichází zlom
„Do roku 2030 postavíme jaderné elektrárny s instalovaným výkonem nejméně 1,5 gigawattu a o deset let později budeme mít 4,5 gigawattu,“ prohlašuje tamní ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski.
Pokud by se toho podařilo Polsku dosáhnout, překročil by výkon tamních jaderných elektráren instalovanou kapacitu Temelína a Dukovan dohromady.
Polsko není v jednoduché situaci. Nějaký bezemisní zdroj zoufale potřebuje, aby naplnilo požadavky klimatické politiky Evropské unie na snižování emisí skleníkových plynů. Tamní energetika je zatím závislá na spalování uhlí, z něhož se podle údajů Mezinárodní energetické agentury vyrábí 81 procent elektřiny. A to většinou ve starých nevyhovujících elektrárnách. Velkou část energetických potřeb pokrývá z dovozu.
Co bude s nezaměstnanými horníky?
PŘEHLED: V Evropě se staví šest jaderných bloků. Stejný počet se plánuje |
Jde nicméně rovněž o citlivé politické téma, protože tamní uhelný průmysl zaměstnává sto tisíc lidí. Problémem jsou také peníze, neboť náklady na výstavbu jaderné elektrárny stoupají v přepočtu do stovek miliard korun. Příklady z jiných evropských zemí, třeba Finska, navíc ukazují, že původní rozpočet je pro firmy velmi obtížné dodržet.
„Doufám, že Polsko nakonec bude mít jadernou elektrárnu. Pokud dnes vážně přemýšlíme o omezení uhlí, nemůžeme zapomenout na to, že se nám to bez jaderné energie nepodaří,“ řekl deníku Rzeczpospolita někdejší ředitel Státní agentury pro atomovou energii Jerzy Niewodniczański.
V porovnání s Českem, které uvažuje o náhradě dosluhujících bloků v Dukovanech, je zatím Polsko pozadu. Zatím není jasné, kde by nové bloky měly stát – předchozí vláda vytipovala dvě lokality na severu země. A neví se ani to, kdo by je měl postavit a jakou technologií. „Nikoho předem nediskvalifikujeme ani nikomu nenadržujeme,“ říká pouze Tchórzewski.
Přesnější kontury by měly vyplynout na podzim, kdy polská vláda představí klíčový dokument o budoucnosti jaderné energetiky. Polsko už s jádrem koketovalo v osmdesátých letech, kdy začalo s výstavbou elektrárny Żarnowiec, která měla mít čtyři reaktory ruského typu. S pádem režimu ale přišel konec polského jaderného snu, který začali politici oživovat až v polovině předchozí dekády.
