Úspory jsou podmínkou pro získání pomoci ze záchranného fondu zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. Zahrnují vládní škrty i vyšší daně.
Balíček bude znamenat propouštění ve státní sféře, zvyšování daní, poplatků za lodní přepravu, snížení minimální mzdy a škrty v sociální oblasti. Daně by mohli platit i dělníci s nízkými příjmy, kteří jsou od nich nyní osvobozeni. Na dosavadní úrovni však zůstane nízká sazba daně z firemních zisků, která je pro Dublin nedotknutelná.
Nejpřísněji bude země šetřit příští rok, kdy chce získat až 40 procent zamýšlené částky. Úspory jsou daní za záchranu irských bank, které země podporovala v době globální finanční krize.
Cílem vládního úsporného plánu je dostat rozpočtový deficit do roku 2014 k unijnímu limitu tří procent hrubého domácího produktu. Irsko v letošním roce čeká, že kvůli záchraně bankovního sektoru se jeho deficit veřejných financí dostane na 19 miliard eur, tedy 32 procent HDP, což je evropský rekord.
Irsko přišlo o další díl důvěry
Představení vládních úspor přichází den poté, co ratingová agentura Standard & Poors snížila hodnocení Irska o dva stupně a očekává, že může i nadále klesat.
"Irská vláda si plánuje půjčit více, než jsme původně odhadovali, aby pomohla svým bankám v problémech," oznámila v úterý večer agentura Standard & Poors. Agentura srazila rating země u dlouhodobých dluhopisů ze stupně AA- na A a u krátkodobých bondů z A-1+ na A-1.
Důvěra v Irsko je přesto v hodnocení stále o pět stupňů vyšší než u řeckých dluhopisů, které jsou v současnosti považovány za nejvíce rizikové. Irsko ale podobně jako Řecko požádalo o finanční pomoc ze zahraničí, aby uklidnilo paniku na trzích. Zatím dostalo příslib od eurozóny, výše částky, která poslouží na podporu bank i jako garance za úvěry, je ale stále nejistá. Zřejmě ale bude nižší než pomoc Řecku, které získalo půjčku 110 miliard eur.
V souvislosti s půjčkou se nejčastěji hovoří o částce od 80 do 90 miliard eur (až 2,2 bilionu korun).
Irský balíček úsporPříjmy -daně z firemních zisků zůstanou na 12,5 procenta, jsou jedny z nejnižších v EU. Irsko jimi nalákalo velké zahraniční firmy, například Microsoft, Intel a Google. Na výkonu irské ekonomiky se podílejí zhruba 20 procenty. Vláda v plánu slíbila, že tuto daň nezvýší "za žádných okolností". Výdaje |
