Podle americké investiční banky Morgan Stanley dojde díky fondu obnovy k růstu hrubého domácího produktu eurozóny o 3,5 procenta. Růst by tak měl být podle této banky mnohem zásadnější, než předpovídala sama Evropská unie i jednotlivé členské země. Informoval o tom deník Financial Times.
Poslanci projednávali plán obnovy, který může Česku přinést 191 miliard |
Prognóza ratingové agentury S&P Global Ratings pak předpokládá, že několik stovek miliard euro z grantů EU by v příštích pěti letech mělo posílit hrubý domácí produkt eurozóny o 1,5 až 4,1 procenta. Podle společnosti však bude záležet hlavně na tom, kolik prostředků bude skutečně vynaloženo na podporu jednotlivých ekonomik a jak dobře je vlády zužitkují.
Mezinárodní měnový fond pro porovnání počítá s daleko konzervativnějším oživením. Hrubý domácí produkt by se podle této instituce měl v eurozóně zvýšit jen o 0,75 procenta. Většina zemí předpokládá, že každých 100 euro z tohoto balíčku přinese navýšení hrubého domácího produktu o zhruba 40 euro. Podle ratingové agentury S&P Global Ratings však bude toto navýšení mnohem masivnější a může pokořit i hranici 100 eur.
Největší růst má podle dosavadních odhadů potkat Řecko. To má podle predikcí řeckých úřadů růst zhruba sedmiprocentním tempem. Banka Morgan Stanley však odhaduje, že Řecko zažije vzestup blížící se 12 procentům, společnost S&P dokonce uvedla, že může jít dokonce až o osmnáctiprocentní růst.
Peníze z fondu EU patří do digitalizace a dopravy, shodují se ekonomové |
Fond obnovy je ze strany Evropské unie bezprecedentním krokem, který státům podle řady odborníků značně pomůže. Na druhou stranu musí jednotlivé státy při čerpání peněžních prostředků plnit i přísná kritéria, která mohou podle některých ekonomů účinky těchto prostředků na ekonomiky snížit. Třetina peněz musí směřovat do ekologických projektů a jen o něco menší podíl pak do oblasti digitalizace. Reformovat se díky těmto financím má i veřejný sektor.
Již čtrnáct zemí dosud předložilo Bruselu své plány, jak s prostředky hodlají v dalších letech naložit. Některé z těchto zemí chtějí evropské peníze zároveň doplnit i financemi z vnitrostátních rozpočtů. Jde třeba o Francii, která uvažuje o 60 miliardách euro, nebo o Itálii, která chce tímto způsobem vynaložit asi 30 miliard euro.
Kvůli pandemii se ekonomika Evropské unie v průměru propadla o 6,2 procenta. Hrubý domácí produkt ve Španělsku nebo Řecku pak klesl dokonce o desetinu. Kvůli postupujícímu očkování však roste naděje na postupný návrat k dobám před pandemií a hospodářství evropských zemí by se tak mohlo v dalších měsících vzpamatovat.
