Velkoobchodní řetězec Makro byl první, kdo loni využil přednostní režim Filipíny pro získání zahraničních zaměstnanců do svého skladu. Od srpna zaměstnává 30 Filipínců, dalších 22 by mělo dorazit v únoru.
„Díváme se na osobnost, na jejich motivaci a na to, jak zabezpečí rodinu po dobu dvou let, kdy tu budou pracovat. Chceme, aby byli v pohodě a nezávislí. Nebrali jsme moc žen, které zpravidla mají doma malé děti, a kdyby se doma něco stalo, měly by tendenci odjet,“ vysvětluje Markéta Pavelková, personální ředitelka Makra.
Internetový obchod Alza zaměstnává ve svém skladu podle informací MF DNES na tři desítky Filipínců. První kolo výběru zajistila filipínská agentura, která Alzu přes českého prostředníka oslovila. „Na druhé kolo letěl náš pracovník, aby v rámci finálního výběru otestoval znalosti a zručnost kandidátů,“ říká Marek Premus, personální ředitel Alza.cz.
Náboráři musí být ve střehu
Celá procedura dostat filipínské pracovníky do Česka trvá zhruba čtyři měsíce a zaměstnavatel zaplatí agentuře dva až tři platy plus dopravu do Česka. Podle Hospodářské komory ČR, která shromažďuje žádosti od zaměstnavatelů, požádala konzulát o víza pro pracovníky z Filipín také logistická DHL a KS-Europe, výrobce pro Faurecia Automotive a MD Elektronik nebo řetězec Harmony Club hotely.
|
„Na Filipínách je obrovský přetlak motivovaných usměvavých mladých lidí, kteří jsou dychtiví si přivydělat ve vyspělém světě, rozšířit kvalifikaci a poznat cizí země,“ říká Vladan Ráž, který má zkušenosti z náboru Filipínců a působil jako konzultant mimo jiné pro Makro nebo Alzu. Podle něj je třeba být při náboru ve střehu, protože Filipínec většinou všechno odkývá a málokdy odpoví záporně. Za varovné signály pro zaměstnavatele považuje zmínky uchazeče o vysněné práci v Kanadě, ve Francii, nebo o existenci příbuzných v Německu. „To zvyšuje pravděpodobnost, že kandidát zde dlouho nepobude,“ říká Ráž.
Investice do náboru a dovezení Filipínců se podle Pavelkové vyplatí. „Čeští pracovníci, které navíc vyškolíme, mají obrovskou fluktuaci – 30 až 40 procent,“ říká. O Filipínce se podle ní firma snaží pečovat – zajistila jim ubytování za Prahou, vozí je do práce, jednou za rok jim zaplatí letenku domů, kde mohou strávit 25 dní dovolené.
Makro jim vyčlenilo kontaktní osobu na personálním oddělení, za kterou často chodí – potřebují pomoc se založením účtu, s přeposláním peněz. „Jsou velmi kontaktní a komunikativní, museli jsme nastavit hranice, protože nám volali i o víkendu, brali nás jako opatrovníky,“ dodává Pavelková.
V Česku podle ministerstva vnitra loni pracovalo na zaměstnaneckou kartu asi 700 Filipínců. Nejvíc, asi 160, jich už delší dobu zaměstnává společnost Teleplan na pozici operátor – opravují herní konzole, set top boxy nebo smartphony.
Vývoz pracovníků do zahraničí představuje na Filipínách významné hospodářské odvětví – venku pracuje odhadem 15 procent lidí a vývozem se zabývá více než 1 200 personálních agentur, kterým licenci udílí úřad pro zahraniční zaměstnávání POEA. Ten má například prověřovat etičnost zahraničních zaměstnavatelů. I přes tato opatření na Blízkém východě dochází k otrockému zacházení, a loni dokonce filipínský prezident zakázal agenturám posílat Filipínce do Kuvajtu.
Režim Ukrajina a další
Přednostní režim pro získání práce v Česku začal v roce 2016 dovozem Ukrajinců (kvóta se má nyní kvůli obrovskému zájmu firem zvednout z 20 tisíc na dvojnásobek). Později vláda připojila Mongolsko a loni Filipíny a Srbsko. Hospodářská komora ČR usiluje o rozšíření režimu také o Bělorusko, Černou Horu a Moldavsko. Vláda zvažuje, že dohromady by kvóty na přednostní režimy činily 50 tisíc pracovníků ročně.
Filipínce nedáme každému. Šéf agentury práce přijel „ohodnotit“ Česko |
Dovozu pracovníků z Ukrajiny se brání odboráři – spolu s ministerstvem práce podpořili návrh, podle nějž by pracovníci z Ukrajiny měli dostávat buď 1,2násobku zaručené mzdy, nebo mzdový medián v dané profesi. To je víc, než na co má ze zákona nárok český zaměstnanec. Firmám se vyšší cena za práci cizinců pochopitelně nelíbí.
Dostat do Česka cizince na práci legální cestou trvá zaměstnavateli zhruba čtyři měsíce, přičemž nemá jistotu, že dotyčný brzy nedá výpověď a neodejde za lákadlem vyšší mzdy. Podle komory se rozmohly praktiky přetahování zaměstnanců, na kterém si postavily byznys české i zahraniční agentury. „Navrhujeme do cizineckého zákona zavedení šestiměsíční lhůty, po kterou cizinci nesmí změnit práci,“ říká Irena Bartoňová Pálková, viceprezidentka komory.
„Filipíncům vysvětlujeme, že konkrétní (česká) společnost za ně utratila peníze, tak se sluší kontrakt dodržet. Navíc když budou mít dobré reference, mohou vyjet za prací do zahraničí znovu,“ uvedl loni v rozhovoru pro MF DNES Cesar Averia, šéf filipínské pracovní agentury EDI Staffbuilders International.
