Šéf amerického FEDu Jerome Powell hovoří na konferenci ve Washingtonu. (3....

Šéf amerického FEDu Jerome Powell hovoří na konferenci ve Washingtonu. (3. března 2020) | foto: AP

Nejvyšší růst za 22 let. Americká centrální banka prudce zvýšila úrokové sazby

  • 56
Do boje s inflací se prudkým zvýšením úrokových sazeb se zapojil i měnový výbor americké centrální banky Fed. Bankéři zvedli základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. Jedná se o první takto výrazný růst sazeb za 22 let.

Rozhodnutí o zvýšení sazeb bylo jednomyslné. Banka zároveň oznámila, že v červnu začne snižovat objem dluhopisů, které drží. Ačkoliv jde o prudký nárůst, analytici jej předpokládali, připomíná agentura Reuters.

Fed totiž obvykle preferuje zvyšování základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Teď je však v protiinflačním tažení potřeba vytáhnout silnější kalibr.

„Inflace je příliš vysoká,“ řekl novinářům šéf Fedu Jerome Powell. „Jednáme rychle, abychom ji snížili,“ dodal. Na dotaz novinářů však uvedl, že Fed neuvažuje o zvýšení úroků o 0,75 procentního bodu. Na stole je však další zvýšení o půl procentního bodu na zasedáních měnového výboru v červnu a v červenci. Zdůraznil také přesvědčení, že obnovení cenové stability, tedy omezení vysoké inflace, je nezbytné pro udržení zdravé ekonomiky.

Podle posledních údajů totiž meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v březnu zrychlil na 8,5 procenta. Inflace překonala odhady ekonomů a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 1981.

Středeční zvýšení sazeb tak nebude letos zřejmě poslední. Fed se rovněž chystá snižovat svoji bilanci, která kvůli nouzovým koronavirovým programům stoupla na zhruba devět bilionů dolarů.

Buďte v něčem opravdu dobří, radí Buffett jako ochranu před inflací

Powell rovněž prohlásil, že chce rychle zvýšit hlavní úrokovou sazbu na úroveň kolem 2,4, která nebude stimulovat ani omezovat hospodářský růst. Představitelé Fedu naznačili, že této hranice dosáhne do konce roku.

Zvýšení úrokové sazby zdražuje úvěry a zpomaluje poptávku. To pomáhá zpomalovat inflaci, zároveň ale oslabuje hospodářský růst. Centrální banka se proto musí snažit zvýšit úrokové sazby natolik, aby omezila inflaci, a zároveň neohrozila ekonomický růst a trh práce.

To je dilema, kterému čelí i další centrální banky, včetně té české. Ta naposledy koncem března zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na rovných pět procent. Takto vysoko byla tzv. repo sazba naposledy v roce 2001. A další růst sazeb se předpokládá ve čtvrtek 5. května.

Evropská centrální banka zůstává stranou

Jedinou významnou finanční institucí, která se ke zvyšování sazeb zatím nepřidala, tak zůstává Evropská centrální banka. Ta drží sazby na nule s argumentem, že jejich zvýšení by jen poškodilo ekonomiku a inflaci by nijak nezbrzdilo.

Podle kritiků je ale tento přístup motivovaný především obavami z toho, že zadlužené jižní křídlo eurozóny by své dluhy s vyššími úroky nezvládalo splácet. A naopak například Estonsko, které trpí čtrnáctiprocentní inflací, musí kvůli společné politici ECB jen mlčky přihlížet, jak nulové sazby přitápějí pod inflačním kotlem.

Americká burza byla během úterního obchodování v očekávání rozhodnutí Fedu rozkolísaná. Hlavní indexy se pohybovaly mezi zisky a ztrátami, byť nakonec skončily v mírném plusu. Nejistota panovala i na měnovém trhu. Dolar v úterý oslabil ke koši měn, když investoři rozdílně vyhodnocovali, do jaké míry je do kurzu zvýšení úrokových sazeb již započítáno.