Pro užší seznam produktů počítá nová právní úprava se zákazem distribuce po roce 2021, pro zbytek pak navrhuje různá opatření, od snahy snížit spotřebu až po zavedení povinností pro výrobce.
Směrnice o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí by dopadla nejvýrazněji na plastové nádobí, příbory, brčka, tyčinky do uší nebo tyčky k balonkům. Komise se domnívá, že pro tyto předměty existují cenově přijatelné alternativy v ekologičtějším provedení.
Europoslanci ve středu schválili rozšíření seznamu zakázaných výrobků o nádoby na jídlo a pití z expandovaného polystyrenu a výrobky z takzvaných oxo-rozložitelných plastů.
Například u jiných typů krabic na jídlo nebo u nápojových kelímků EU dále požaduje po členských zemích „výrazné snížení“ spotřeby. Europoslanci navíc chtějí razantní snížení množství odpadu v podobě cigaretových nedopalků, které rovněž obsahují plasty.
Státy by mohly požadavky naplnit vytyčením národních cílů, zpřístupněním šetrnějších alternativ zákazníkům nebo zajištěním toho, že jednorázové plastové výrobky nebudou poskytovány zdarma.
Plasty by se mohly stát noční můrou
OBRAZEM: Lenost přeje plastům. Podívejte se, co najdete v obchodech |
Český europoslanec Stanislav Polčák (STAN) v rozhovoru s ČTK označil nastolené cíle za ambiciózní, ale dosažitelné. „Jsem přesvědčen, že ta směrnice jde dobrým směrem, že skutečně musíme změnit vzorce svého chování,“ uvedl.
Také podle něj nemůže být řešení současných problémů s plastovým odpadem pouze na obcích a městech, ale musejí se na něm podílet i výrobci. „Ten skvělý vynález 20. století se může stát naší noční můrou a měli bychom s tím opravdu začít něco dělat,“ dodal Polčák.
Pro výrobky jako jsou vlhčené utěrky, igelitové tašky, různé obaly nebo rybářské vybavení je navrhováno posílení odpovědnosti výrobců v souvislosti s úklidem odpadu a utvářením povědomí o negativních dopadech.
EU navrhuje zálohy na plastové lahve
Zvláštní opatření navrhuje EU pro plastové lahve, a to zavedení systémů samostatného sběru v členských zemích. Směrnice nastoluje požadavek na míru sběru PET lahví na úrovni 90 procent k roku 2025. Dosáhnout tohoto cíle by státy EU mohly například skrze zavedení vratné zálohy, uvádí návrh směrnice.
Ačkoli jednotlivé členské země už v různém rozsahu zavádějí nebo alespoň zvažují podobná opatření, projednávaná směrnice představuje první celounijní snahu bojovat proti plastovému odpadu.
„Vzduch, půda a voda jsou dnes zamořeny neviditelnými fragmenty plastů, které jíme, pijeme i dýcháme, s dosud neznámými zdravotními důsledky. Věřím, že jsme dnes zahájili cestu k celkové změně našich neudržitelných společenských návyků. O naše oblíbené výrobky nepřijdeme, jen dáme přednost šetrnějším alternativám. Evropská unie sice není hlavním znečišťovatelem, ale může stát v čele při jeho řešení,“ uvedl člen výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí Pavel Poc (ČSSD).
České europoslankyně Dita Charanzová a Martina Dlabajová (obě ANO) z Aliance liberálů a demokratů ve svých prohlášeních rovněž vyjadřují podporu snahám o snižování spotřeby plastových výrobků, při dnešním hlasování se ale zdržely, protože směrnice podle nich neposkytuje trhu dostatečný čas na přizpůsobení se novým pravidlům.
Impulsem k ambicióznímu plánu byl mimo jiné výzkum Evropské komise, podle něhož plasty tvoří přes 80 procent odpadků na evropských plážích. Co do počtu předmětů pak údajně kolem 70 procent odpadků na plážích tvoří právě rybářské vybavení a deset typů výrobků vyčleněných v navrhované směrnici.
Podle Komise dává opatření smysl i z ekonomického hlediska: Ekonomiku Unie údajně odpad v mořích a na plážích stojí ročně v přepočtu stovky miliard korun.
