Směrnice o obnovitelných zdrojích je součástí balíku návrhů, které mají přispět k výraznému snížení emisí skleníkových plynů do konce desetiletí. Aby pravidla začala platit, musí dohodu potvrdit plénum europarlamentu a Rada EU zastupující členské země.
„Obnovitelné zdroje energie jsou klíčem k dosažení evropského cíle klimatické neutrality a umožní nám zajistit naši dlouhodobou energetickou suverenitu,“ komentovala to eurokomisařka Kadri Simsonová. „Touto dohodou dáváme investorům jistotu a potvrzujeme roli EU jako světového lídra v zavádění obnovitelných zdrojů a předního hráče v přechodu na čistou energii,“ dodala Simsonová.
Jádro štěpí Evropu. V sázce jsou miliardy i pro tuzemské jaderné projekty |
Jedním z hlavních témat nočního jednání byla úloha jaderné energie. Francie dlouhodobě usiluje o to, aby jádro bylo bráno jako rovnocenné s větrnou a solární energií. Podle agentury Bloomberg si francouzští politici nakonec určité ústupky vymínili. Jádro má v následujících letech hrát roli při výrobě vodíku.
Dohoda umožňuje Francii i dalším zemím snížit své cíle v oblasti výroby zeleného vodíku o pětinu do roku 2030, pokud budou pro výrobu zbytku vodíku využívat hlavně jadernou energii, a nikoliv fosilní paliva.
Považujete jádro za čistý zdroj energie?
Původní návrh Evropské komise počítal se zvýšením podílu solární, větrné či vodní energie na 40 procent, v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a ve snaze zbavit se fosilních zdrojů dodávaných Moskvou Brusel zvýšil navržený cíl na 45 procent. Část zemí ale prosazovala původní závazek a vyjednavači se nakonec shodli na kompromisní variantě.
Unijní země si na jeho základě budou muset vybrat, zda do roku 2030 zvýší podíl obnovitelných zdrojů v dopravě na 29 procent, nebo omezí intenzitu skleníkových plynů produkovaných jejich využitím v dopravě o 14,5 procenta. Průmysl by měl zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů o 1,6 procenta ročně.
Tuzemský Svaz moderní energetiky upozorňuje, že mezi evropskými zeměmi jsou nyní, co se týče podílu čistých zdrojů na celkové spotřebě, velké rozdíly. „Zatímco Švédsko dokáže bezemisní energetikou pokrýt 63 procent své spotřeby, Lucembursko, Malta nebo Nizozemsko pokrývají jen kolem třinácti procent své spotřeby. Česko v roce 2021 pokrývalo z obnovitelných zdrojů necelých osmnáct procent energie,“ uvádí Svaz.
