Česko dlouhodobě sjednocení daňového základu odmítá.
"Členské státy by si zachovaly své svrchované právo stanovit vlastní sazbu daně z příjmů právnických osob," uvedla komise. Podle ní sjednocení daňového základu podnikům ušetří v celé EU každoročně 700 milionů eur (zhruba 17 miliard korun) díky nižším nákladům na dosažení souladu s předpisy a dalších 1,3 miliardy eur (asi 31 miliard korun) díky samotnému sjednocení. Uspořit by měly i firmy, které chtějí pronikat na zahraniční trhy, konkrétně jednu miliardu eur (zhruba 24 miliard korun).
"Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob učiní podnikání v EU snazším, levnějším a pohodlnějším. Zároveň otevře dveře malým a středním podnikům, které se snaží proniknout na zahraniční trhy.
Dnešní návrh prospívá podnikání a prospívá i konkurenceschopnosti EU ve světě," řekl novinářům eurokomisař pro daně Algirdas Šemeta.
Podle Šemety je cílem komisního návrhu, aby firmy mohly podat v rámci celé Evropské unie pouze jedno daňové přiznání u jedné daňové správy. Na základě tohoto jediného daňového přiznání by pak byl základ daně podniku rozdělen podle zvláštního vzorce mezi ty členské státy, v nichž tento podnik provozuje činnost. V uvedeném vzorci se zohledňují tři faktory: aktiva, pracovní síla a prodej. Po přerozdělení základu daně budou členské státy moci zdanit svůj podíl vlastní sazbou daně z příjmu právnických osob.
"V systému společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob budou členské státy nadále stanovovat svou sazbu daně z příjmu právnických osob na úrovni, již budou pokládat za vhodnou, neboť toto stanovení spadá do pravomoci členských států," dodala komise. Sjednocení samotné sazby daně je tak v budoucnosti prakticky vyloučené, protože pro takový krok existují podle komise velké překážky. Schvalování daňových záležitostí navíc vyžaduje jednomyslný souhlas členských států.
