Růst úrokových sazeb obecně prodražuje půjčky a hypotéky, naopak zvýhodňuje střadatele.
Evropští bankéři se pro zvýšení sazeb rozhodli v obavě z růstu inflace, kterou tlačí nahoru především rostoucí ceny komodit, zejména ropy. Sazby drželi na rekordním minimu jednoho procenta od května 2009 kvůli finanční krizi. Ze stejného důvodu drží sazby na rekordním minimu v pásmu nula až 0,25 procenta také americká centrální banka.
"Evropská centrální banka (ECB) je první centrální bankou vyspělé ekonomiky, která zvýšila sazby, a toto rozhodnutí potvrzuje její pověst jednostranného bojovníka proti inflaci," řekl agentuře Reuters ekonom ABN Amro Nick Kounis.
Šéf ECB Jean-Claude Trichet naznačil, že další zvyšování sazeb bude následovat. "Rizika pro střednědobou cenovou stabilitu zůstávají zvýšená a je svrchovaně důležité zabránit druhotným inflačním efektům," řekl Trichet.
Češi se mohou podílet na pomoci Portugalsku až 11 miliardami |
Krok Evropské centrální banky může oslabit korunu a prodražit dovážené zboží. Ekonomové proto čekají, že zvyšování sazeb přijde v řádu měsíců i v Česku. "Česká národní banka nemusí ihned následovat ECB, nicméně při dalším zvyšování sazeb v eurozóně, které se očekává, se zvýší rozpětí mezi úrokovými sazbami v eurozóně a Českou republikou," uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Analytik Raiffeisenbank Michal Brožka očekává zvyšování úroků v tuzemsku ve třetím čtvrtletí letošního roku. "Vzhledem k slabosti domácí poptávky a nízké inflaci čekám, že ČNB bude následovat ECB se zpožděním několika málo měsíců. Odhad načasování tohoto kroku je ale problematický už s přihlédnutím k rozdílným názorům uvnitř samotné ČNB," uvedl.
Evropská centrální banka se ke zvýšení sazeb rozhodla den poté, co Portugalsko oznámilo, že bude po Řecku a Irsku třetí zemí eura, které požádá Evropskou unii o finanční záchranu před neschopností splácet dluhy. Trichet přiznal, že ECB sama Portugalsko přesvědčovala o nutnosti přijmout pomoc.
Bankéři se obávají, že prudký růst cen ropy a potravin vyžene nahoru cenovou hladinu. Míra inflace v eurozóně v březnu stoupla už na 2,6 procenta, a ještě více se vzdálila cíli ECB udržovat růst cen do dvou procent.
Velkým rizikem zvýšení sazeb v eurozóně je však jeho možný dopad na oslabené periferní země. Zatímco ekonomiky, které se již plně dostaly z hospodářské krize, jako například Německo, vnímají boj s inflací jako jednu z priorit, státy, které se dál potácejí v problémech, mají opačný názor.
