"Několik dní před krizovým summitem v Bruselu vlády 17 zemí eurozóny zvažují zapojení soukromého sektoru prostřednictvím nového poplatku na budoucí záchranu vysoce zadluženého Řecka," uvedl list.
Poplatek by se vztahoval i na finanční instituce v eurozóně, které se v Řecku přímo neangažují. Další detaily o poplatku list neposkytl, pouze dodal, že má být zaveden spolu s programem zpětného nákupu řeckých vládních obligací.
Německo už kalkuluje příjmy z poplatku
Německo již plánuje od konce září výběr poplatku od bank do speciálního fondu, který má zmírnit náklady daňových poplatníků při případné záchraně bank v budoucnosti. Poplatek má ročně přinést zhruba miliardu eur (24,5 miliardy Kč).
Podle listu je Mezinárodní měnový fond znepokojený kvůli způsobu krizového vedení v Evropě a "vlivné strany" ve fondu si přejí, aby se nezúčastnil dalšího záchranného programu pro Řecko.
Nejasný postoj eurozóny vůči Řecku se nelíbí ani Evropské centrální bance. Její šéf Jean-Claude Trichet o víkendu evropským politikům doporučil více disciplíny při jednání o jihoevropské zemi. Pohrozil zároveň, že pokud bude restrukturalizace řeckých dluhů vyhodnocena jako platební neschopnost, ECB přestane Řecku poskytovat úvěry výměnou za jeho dluhopisy a evropští politici budou muset jeho problémy vyřešit sami. (viz předchozí článek)
