Finanční instituce by se měly do budoucna vyvarovat obrovských investic do vysoce rizikových produktů, aby je národní vlády nemusely znovu zachraňovat masivními finančními injekcemi jako v posledním roce. Očekává se, že dohodu potvrdí i lídři členských států na nadcházejícím summitu EU.
"Současná krize ukázala, že je třeba zkoordinovat přístupy centra a národních regulátorů, že je třeba přijmout určitá opatření, která zabrání díky určitému preventivnímu přístupu těm situacím, které vznikly a které do značné míry ovlivnily tu krizovou situaci," řekl novinářům český ministr financí Eduard Janota, jenž jednání vedl.
Dohled zajistí dvě nové instituce
Základem návrhu EK je vznik dvou celoevropských orgánů, které by měly vylepšit regulaci a sledování finančních trhů v unii. Nejdůležitější je ESRC (European Systemic Risk Council), mají ho tvořit centrální bankéři z jednotlivých členských států a národní regulátoři. Jejich úloha bude především monitorovací - měli by Unii varovat před případnými riziky na finančním trhu.
Druhým orgánem má být takzvaná ESFS (European System of Financial Supervisors). Úkolem této instituce bude zlepšit dohled nad finančními skupinami, které podnikají na území několika členských států EU, ale každá z jejich částí spadá pod jiný národní dohled a regulaci. ESFS bude navíc koordinovat práci tří dalších institucí, které nově vzniknou z již existujících unijních výborů. Jedna instituce přitom bude mít na starost banky, druhá pojišťovny a třetí penzijní fondy.
Již nyní je jasné, že přísnější regulace povede k citelnému růst pravomocí Evropské centrální banky (ECB). U šéfa ECB se budou mimo jiné "sbíhat" varování před případnými riziky na finančním trhu v unii. Evropská centrální banka by navíc mohla rozhodovat v případě, že národní regulátoři se nebudou schopní dohodnout na společném postupu.
