Z hlediska Evropské centrální banky to znamená tisk nových peněz, z hlediska eurozóny pak vyšší rizika nárůstu inflace v dalších letech. Cílem opatření je zajistit financování zemí, jako jsou Španělsko a Itálie, které si na trzích sice zatím mohou půjčovat, ale úroky, které platí, jsou příliš vysoké.
S programem nesouhlasili všichni členové bankovní rady, upozornil Draghi. Proti se pravděpodobně stavěli Němci. Právě kvůli inflačním rizikům se proti nákupu dluhopisů už dříve stavěl šéf německé centrální banky Jens Weidmann. Kvůli nákupům státních dluhopisů už z vedení ECB v minulých dvou letech odstoupili dva němečtí zástupci (čtěte Chystané tištění peněz se Němcům nelíbí. Spor uvnitř ECB se vyostřuje).
"Je to poměrně zásadní průlom. Centrální banka začne skutečně v řadě případů fungovat jako věřitel poslední instance pro národní vlády. Svým způsobem se ECB přibližuje na úroveň amerického Fedu. Uvidí se ale, jak to bude implementováno," sdělil iDNES.cz hlavní ekonom Era poštovní spořitelny Jan Bureš.
"Je poměrně jasné, že to časem povede k vyšší inflaci, ale nemyslím, že to bude hyperinflace. Je třeba si uvědomit, že přímo centrální banka je zodpovědná zhruba za jednu desetinu peněz, těch zbylých devět desetin se tvoří samovolnou tvorbou peněz v bankovním trhu a ten je v tuhle chvíli prakticky neposkytuje. V nejbližších letech, rok, rok a půl, nevidím žádné inflační riziko," dodal.
Draghi zopakoval, že euro je nezvratné a znovu slíbil udělat vše pro jeho záchranu. Limit pro nákup dluhopisů nebyl stanoven.
ECB zahájila dosavadní program nákupů dluhopisů v květnu 2010, aby zmírnila dluhovou krizi v Řecku a dalších zemích eura. Loni a letos se ale proti nepřímé podpoře ohrožených zemí postavili němečtí členové banky a od letošního února banka v podstatě nákupy dluhopisů zastavila. ECB má nyní ve svém portfoliu státní dluhopisy za 211,5 miliardy eur, tedy 5,3 bilionu Kč.
ECB zároveň rozhodla, že základní úroková sazba zůstane na rekordním minimu 0,75 procenta.
