ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Čína drancuje Pacifik. Těží víc než polovinu všech tamních přírodních zdrojů

  • 139
Na těžbě více než poloviny všech přírodních zdrojů z pacifického regionu, jako jsou mořské plody, dřevo anebo minerály, se podílí Čína. V roce 2019 dovezla země z tichomořské oblasti suroviny za více než 3,3 miliardy dolarů, v přepočtu asi 69,3 miliardy korun. Odborníci varují, že takový přístup je v příkrém rozporu s udržitelností.

Čína navýšila těžbu nerostných surovin, dřeva a rybolovu ve chvíli, kdy se jí povedlo prohloubit obchodní vztahy s mnoha státy v pacifickém regionu. Jsou to shodou okolností právě ty země, které se nacházejí mimo sféru vlivu USA nebo Austrálie. V roce 2019 odtud země přivezla více přírodních zdrojů než dalších deset států tam působících dohromady. Podle odborníků tento asijský gigant předehnal ostatní státy i v důsledcích těžby na životní prostředí. Informoval o tom deník The Guardian.

Čína se chystá na technologickou válku. V čipech chce nezávislost na USA

V roce 2019 dovezla Čína z Pacifiku asi 4,8 milionu tun dřeva, totožný objem všech minerálů a více než 72 tisíc tun mořských plodů. Druhou největší těžařskou zemí pak bylo Japonsko, které na své území dovezlo 4,1 milionu tun minerálů, 370 000 tun dřeva a asi 24 000 tun mořských plodů. Austrálie je pak odpovědná za asi 600 000 tun minerálů, 5 000 tun dřeva a 200 tun mořských plodů.

„Čínský dovoz nerostů, dřeva, fosilních paliv, potravin i dalších přírodních zdrojů z pacifické oblasti je ohromující. Z hlediska udržitelného rozvoje oblasti však přináší mnoho otazníků,“ řekl pro deník The Guardian profesor Bill Laurance z australské univerzity Jamese Cooka.

Shane Macleod, vědecký pracovník australského environmentálního think tanku Lowy Institute zase soudí, že za vysokou měrou těžby Číny v Pacifiku stojí kromě těch politických i silné geografické důvody. „Pacifik je pro Čínu velmi blízko a zásobování odtud není logisticky ani časově náročné,“ říká. Například ze Šalamounových ostrovů putuje do Číny téměř vše, co se tam v současnosti těží.

Čína zmírní přísnou populační politiku, rodinám umožní mít až tři děti

Čína logicky tichomořské státy, v nichž těží, finančně podporuje. 

Za poslední dvě desítky let země vložila do výstavby několika mořských těžebných zón značné částky. Podle údajů společnosti American Enterprise Institute tam investovala více než dvě miliardy dolarů, což je v přepočtu asi 42 miliard korun. Pro životní prostředí jsou však takové aktivity velice náročné. 

„Pokud jde o dopady těžby a rybolovu na životní prostředí, Čína snadno předčí všechny země, které v tichomořské lokalitě působí,“ dodal pro deník The Guardian profesor Laurance.

Bůh války na nebesích. Čínský letoun by mohl dosáhnout amerických ostrovů

Čína dlouhodobě dominuje zejména v těžbě dřeva. Státy jako Papua Nová Guinea, Vanuatu, Tonga nebo Republika Palau pravidelně zasílají do Číny více než 90 procent veškeré dřevařské produkce. Často však jde o dřevo nelegální, jehož objem činí až 70 procent. Podle odborníků může za tento vysoký podíl i nedostatečná kvalita čínských zákonů anebo malá odpovědnost ze strany Číny z dopadů těžby dřeva na životní prostředí.

Nový čínský zákon o lesích, který vstoupil v platnost loni v červenci, má za cíl podporovat udržitelný obchod se dřevem a chránit čínské lesy. Podle některých však stále existují obavy ohledně praktik ze strany některých společností, které před životním prostředním upřednostňují zisk. „I když se legislativní pravidla v Číně během loňského léta změnila, bude ještě dlouhou dobu trvat, než tyto praktiky zmizí,“ soudí podle The Guardianu Lela Stanleyová z nevládní organizace Global Witness.