Českou ekonomiku bude podle komise dál válcovat klesající spotřebitelská důvěra a s tím spojené nižší výdaje domácností. "Odráží to zhoršování podmínek na pracovním trhu a růstu mezd na úrovni centrální vlády," uvedla komise.
Spotřebitelskou poptávku navíc zasáhne zvýšení DPH u potravin a vybraných služeb. U investic se očekává oživení až ve druhé polovině roku. Inflace v loňském roce v České republice dosáhla 2,1 procenta a letos by podle prognózy měla vystoupat až na tři procenta.
Česká národní banka podle letošní lednové analýzy čeká stagnaci a ministerstvo financí růst o 0,2 procenta (více zde). Obě instituce oproti předchozím odhadům letos přišly s pesimističtějšími vyhlídkami. Ministerstvo ale zároveň nevyloučilo recesi, skutečnost bude záviset na stavu eurozóny.
Krize se nejvíc projeví v eurozóně
Příznivý rok letos nečeká ani Unii, kterou podle EK čeká stagnace. Eurozóně, což je klíčové odbytiště českých exportérů, pak Brusel předpovídá propad o 0,3 procenta.
Krize nejvíc dopadne na devět ze 27 zemí Unie, které podle Komise skončí v recesi. Největší propad čeká dluhovou krizí těžce zkoušené Řecko, pro které komise čeká pokles o 4,4 procenta. Portugalský HDP klesne o 3,3 procenta.
Pokles ale čeká i Itálii a Španělsko, tedy dvě významné evropské ekonomiky, u nichž existují obavy, že by se do nich mohla přenést dluhová nákaza.
U Německa, které je klíčovým partnerem pro výrazně proexportně orientovanou českou ekonomiku, Brusel předpokládá růst o 0,6 procenta. Růst by mělo i hospodářství další významné evropské ekonomiky, Francie, a to o 0,4 procenta.
