Brexit (ilustrační snímek).

Brexit (ilustrační snímek). | foto: Profimedia.cz

Londýnský bankéř: Brexit bude šok, nervozita v City ještě poroste

  • 109
Plánovaný odchod Velké Británie z Evropské unie přinesl otázku, kolik bankéřů se zemi podaří udržet v londýnské City. Nyní tam proběhne 40 procent všech obchodů s měnami na světě, ale řada bank se už připravuje, že část zaměstnanců z Londýna přesune za La Manche. České koruny se to však příliš netýká, o tu se investoři nadále zajímají. V příštím roce lehce posílí, říká bankéř z londýnské City.

„Výsledek referenda byl obrovský šok, ale když dnes jdete po ulici, nevidíte rozdíl. Každodenní život to zatím neovlivnilo,“ říká Petr Krpata, který pracuje jako ředitel měnové strategie a úrokových sazeb v londýnské pobočce ING Bank.

Skutečný šok podle něj teprve může přijít. Britové nyní vyjednávají podmínky odchodu ze společného trhu a existují obavy, že se do jara 2019, kdy má nastat, nestihne dojednat žádné přechodné období pro brexit. A že nastane tvrdý brexit, tedy varianta bez dohody s Unií.

Petr Krpata se v ING Bank zaměřuje na obchodování s měnami a úrokovými sazbami střední a východní Evropy.

„Nervozita poroste v prvním čtvrtletí příštího roku, kdy bude do brexitu zbývat rok,“ dodává Krpata. Podle něj nyní stoupá počet lidí, kteří si myslí, že brexit nakonec nenastane. „Ale osobně si myslím, že spíše bude. Británie je kolébka demokracie a je těžké si představit, že by politici zvrátili vůli lidu (bez dalšího, druhého referenda), i když byla třeba založena na špatných informacích,“ říká.

Třiatřicetiletý Krpata se zaměřuje na obchodování s měnami a úrokovými sazbami střední a východní Evropy, včetně Ruska a Turecka. „Je to region, ke kterému mám vztah. Navíc jsou tu zajímavé investiční příležitosti, protože se pořád něco děje,“ říká.

Na párty s korunou nepřišli pozdě

Na studia do Británie vyrazil Krpata po absolvování gymnázia, studoval v Manchesteru, pak získal stipendium na prestižní London School of Economics. Už během studií byl na stáži ve švýcarské UBS, poté pracoval šest let v britské bance Barclays. Do ING banky nastoupil v roce 2014, tedy rok po tom, kdy Česká národní banka odstartovala devizové intervence.

ING banka patřila podle Krpaty k prvním, které doporučily českou měnu loni v září kupovat před blížícím se brexitem. „Kvůli očekávanému pohybu na derivátových trzích, k čemuž například došlo při spekulativních útocích na dánskou korunu v roce 2015, jsme nechtěli na tu párty přijít pozdě,“ prohlašuje.

O korunu se tehdy začali zajímat i ti, kdo o ní předtím nic neslyšeli – nakupovali všichni. A jak říkají ekonomové, z koruny se stala nejpřekoupenější měna na světě. Kvůli obřímu zájmu o korunu se začal rozšiřovat rozdíl mezi aktuálním a budoucím kurzem. Kdo přišel pozdě, vydělal o poznání méně.

Krpata teď čeká, že koruna bude dál posilovat. Do poloviny příštího roku by měla vystoupat na 25,50 koruny za euro. Zájem o českou měnu mezi investory podle něj pořád trvá. A množství peněz, které mezi nimi je, brání výraznějšímu posílení. Předpokladem pro další zhodnocení domácí měny však zůstává, že ČNB bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. „Čekáme, že centrální banka k tomuto kroku do poloviny příštího roku přistoupí ještě třikrát,“ uvádí Krpata. Trh v průměru očekává v tomto horizontu jen dvojí zvýšení sazeb.

Výsledek nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny podle něj naopak nebude mít výraznější dopad na chování koruny. To je ale správně, v optimálním světě by se měnové kurzy neměly hýbat podle politiky, nýbrž podle toho, jak se vede ekonomice. „Když to řeknu s nadsázkou, je to vlastně taková dobrá nuda,“ říká Krpata.

Proč tedy libra po výsledku referenda tak prudce oslabila? „Libra nutně nereagovala na politickou změnu, tedy na to, že přijde brexit, ale na to, že brexit může mít extrémně negativní dopad na ostrovní ekonomiku, její zahraniční obchod či produktivitu,“ podotýká bankéř.

Podle něj je ale velmi těžké odhadnout, jak se bude politika vyvíjet, proto není snadné vývoj kurzu libry předvídat. „Má to smysl jedině ve chvíli, kdy jsou měny extrémně podhodnocené, a v té chvíli nakupovat,“ dodává Krpata.

„Na politiku se ale pochopitelně dívat musíme, její vliv se však nesmí přeceňovat,“ dodává Krpata. A jako příklad dává Polsko, kde je nyní konzervativní vláda, na kterou se Unie kouká skrze prsty. To ale nemusí znamenat nic pro polský zlotý. „Neplatí, že špatná politika je vždy špatnou zprávou pro finanční trhy,“ tvrdí přední bankéř z ING banky.