Nákladnost systémů umělé inteligence, jako jsou například ChatGPT nebo Bard, stejně jako omezená dostupnost počítačových čipů, výrazně finančně zatěžují společnosti, které si mohou dovolit je provozovat. Nutí dokonce i ty nejbohatší, aby z chatbotů udělaly výdělečné nástroje ještě dříve, než na to možná budou samy připravené. Informaci přinesl portál The Washington Post.
„Modely, které jsou zatím k dispozici, mohou vypadat působivě, ale ve skutečnosti nejsou těmi nejlepšími dostupnými modely,“ říká Tom Goldstein, profesor informatiky univerzity v Marylandu. Dodává, že právě proto mají spoustu nedostatků. „Jde například o sklon k vypouštění neobjektivních výsledků nebo zjevných nepravd,“ dodává Goldstein.
Růst umělé inteligence bude mocný, potrvá deset let, předpovídá analýza |
Technologičtí giganti sázející na budoucnost umělé inteligence jen zřídka hovoří o nákladech na tuto technologii. Společnost OpenAI (tvůrce ChatGPT), Microsoft anebo Google se opakovaně odmítly k tomuto tématu vyjádřit. Podle odborníků je to však ta největší překážka, která stojí v cestě vizi velkých technologických firem proniknout do všech odvětví, snížit počet zaměstnanců a zvýšit efektivitu práce.
Právě náklady mohou být také jedním z důvodů, proč Google zatím nevybudoval chatbota s umělou inteligencí do svého vlajkového vyhledávače, který denně zpracovává miliardy dotazů. Když Google v březnu vypustil do světa svého chatbota Barda, také se rozhodl nepoužít svůj největší jazykový model. „Jeden chat s ChatGPT by mohl stát až tisíckrát více než prosté vyhledávání v Googlu,“ říká Dylan Patel, hlavní analytik společnosti SemiAnalysis zabývající se výzkumem polovodičů.
Zpočátku je všechno zadarmo...
Umělá inteligence k závratnému výpočetnímu výkonu potřebuje specializované počítačové čipy známé jako GPU. Ty si však mohou dovolit jen ty nejbohatší společnosti. Právě stále ostřejší boj o přístup k těmto výrobkům pomohl jejich předním poskytovatelům stát se samostatnými technologickými giganty. To oni získali pomyslné klíče k tomu, co se stalo nejcennějším aktivem technologického průmyslu dneška.
Silicon Valley ovládlo internetovou ekonomiku zčásti tím, že nabízelo služby, jako je online vyhledávání, e-mail nebo sociální média, světu zdarma. I tyto firmy zpočátku prodělávaly, ale nakonec své „velké peníze“ získaly na personalizované reklamě. A reklamy se pravděpodobně nevyhnou ani chatbotům. Analytici však tvrdí, že ani reklama pravděpodobně nebude v dohledné době stačit k tomu, aby špičkové nástroje umělé inteligence byly ziskové. Do té doby musí společnosti nabízející modely AI pro spotřebitelské použití vyvažovat svou touhu po podílu na trhu finančními ztrátami, které jim narůstají.
Náklady na jazykové modely umělé inteligence začínají jejich vývojem a tréninkem. Už to vyžaduje obrovské množství dat a softwaru pro identifikaci vzorců v jazyce. Společnosti zabývající se umělou inteligencí také obvykle najímají top výzkumníky, jejichž platy mohou konkurovat platům profesionálních sportovců. To představuje počáteční překážku pro každou společnost, která doufá, že vytvoří vlastní model.
Záchranná brzda AI
„Čipy GPU jsou v tuto chvíli podstatně hůře dostupné než drogy,“ uvedl 23. května na summitu listu Wall Street Journal Elon Musk, který nedávno zakoupil asi 10 000 GPU pro svůj vlastní start-up zabývající se umělou inteligencí.
Přesné náklady na provoz chatbotů, jako je ChatGPT, se stále mění, protože společnosti neustále pracují na jejich zefektivnění. V prosinci, nedlouho po spuštění, odhadoval šéf OpenAI Sam Altman náklady na ChatGPT na pravděpodobně jednociferné centy za chat. To se sice nemusí zdát mnoho, dokud to nevynásobíte 10 miliony uživatelů denně, jak odhadují analytici. V únoru společnost SemiAnalysis vypočítala, že ChatGPT stojí firmu OpenAI přibližně 700 000 dolarů (15,8 milionů Kč) denně jen na výpočetních nákladech.
Když se tyto náklady vynásobí výpočetními výkony 100 milionu lidí, kteří za jeden den používají vyhledávač Bing společnosti Microsoft, nebo více než miliardou lidí, kteří používají Google, začíná být jasnější, proč se technologičtí giganti stále zdráhají zpřístupnit nejlepší modely umělé inteligence veřejnosti.
Umělá inteligence atakuje i svět reklamy. V ohrožení jsou modelky i fotografové |
Společnost Google ve svém únorovém uvedení Bardu uvedla, že zpočátku poběží na „odlehčené“ verzi firemního jazykového modelu, neboť vyžaduje podstatně menší výpočetní výkon, což jí umožní rozšířit jej na více uživatelů. Jinými slovy, ani tak bohatá společnost, jako je Google, není zatím připravena zaplatit účet za vložení své nejvýkonnější technologie umělé inteligence do bezplatného chatbota.
Podle Goldsteina z Marylandu představuje snaha o menší a levnější modely náhlý obrat v tomto odvětví. „Poslední čtyři roky jsme se snažili vyrábět co největší modely,“ řekl. To však bylo v době, kdy bylo cílem publikovat výzkumné práce, nikoli uvolnit chatboty s umělou inteligencí pro veřejnost. „Teď, jen během několika posledních měsíců, došlo v komunitě k naprostému obratu a najednou se všichni snaží vytvořit co nejmenší model, aby měli pod kontrolou náklady,“ dodává. Pro spotřebitele to může znamenat, že dny neomezeného přístupu k výkonným modelům AI pro všeobecné použití jsou sečteny.
Společnost Microsoft již experimentuje se zabudováním reklamy do výsledků vyhledávání v Bingu poháněném umělou inteligencí. Altman z OpenAI nevyloučil, že by mohl udělat totéž, i když dodal, že sám dává přednost placenému modelu předplatného.
Obě společnosti jsou svorně přesvědčené, že se ekonomická stránka věci nakonec potvrdí. „Je to taková hodnota, že je pro mě naprosto nepředstavitelné, abychom nepřišli na to, jak na tom vydělat,“ uvedl šéf OpenAI v únoru pro technologický blog Stratechery.
Existuje i smysluplnější využití
Kritici upozorňují, že generativní umělá inteligence s sebou nese i náklady pro společnost. „Všechno zpracování má důsledky pro emise skleníkových plynů,“ říká Bhaskar Chakravorti z Tuftsovy univerzity v Madfordu v Massachusetts. Výpočet vyžaduje energii, která by mohla být využita k jiným účelům. „Právě to by mohlo dokonce zpomalit vývoj a využití AI pro jiné, smysluplnější účely, například ve zdravotnictví, při objevování léků, odhalování rakoviny a tak dále,“ dodal Chakravorti.
Umělá inteligence je rozjetý kolos bez volantu a brzd, varuje kybernetik |
Na základě odhadů využití a výpočetních potřeb ChatGPT datový vědec Kasper Groes Albin Ludvigsen odhadl, že v lednu mohla spotřebovat tolik elektřiny jako 175 000 lidí, ekvivalent středně velkého města.
Podle profesora informatiky univerzity v Marylandu Goldsteina jsou technologičtí giganti prozatím ochotni tratit peníze ve snaze získat podíl na trhu se svými chatboty s umělou inteligencí. „Nakonec se dostanete na konec křivky tohoto hypu a jediné, na co se v tu chvíli budou vaši investoři dívat, je váš hospodářský výsledek,“ dodává.
Přesto předpověděl, že mnoho lidí a společností bude generativním nástrojům AI těžko odolávat, a to i přes všechny jejich nedostatky. „I když je to drahé,“ je to stále mnohem levnější než lidská práce,“ uzavřel Goldstein podle The Washington Post.
