Vědci na to přišli, když studovali potravu grónských Eskymáků. Ti totiž jedí víc tuku než kdokoli jiný na světě, ale srdeční choroby prakticky neznají.
Důvod? Eskymácká potrava jsou samé ryby, a ještě k tomu jen tučné ryby. A tak se zjistilo, že jsou bohaté na nenasycené mastné kyseliny skupiny omega 3. Od té doby mnoho studií prokázalo jejich prospěšnost pro lidské zdraví.
U dětí pomáhají rozvoji mozkových funkcí, podporují zdravý růst, u dospělých regulují krevní tlak a krevní srážlivost, mají protizánětlivé účinky. Ale především chrání před srdečními a cévními nemocemi.
Takže závěr je jasný. Jezte ryby nejméně dvakrát týdně, zní doporučení Světové zdravotnické organizace. A to i přesto, že se v nich objevují některé škodliviny. Výhody zkrátka převažují nad riziky. A překvapivě našim cévám víc svědčí, když konzumujeme ryby tučné.
Při dietě dravce
Prospěšným kyselinám neuškodí konzervování ani uzení ryb, dokonce ani smažení, pokud olej není extrémně zahřátý. Přesto není jedno, jakým způsobem rybu upravíme nebo jaký typ rybího výrobku si koupíme. Vybírat by měl hlavně ten, kdo chce hubnout.
"Ta doporučení se tak trochu kříží. Na jednu stranu je jasné, že tučnější ryby jsou zdravější, protože mají více omega 3, na druhou pro toho, kdo chce hubnout, je vhodnější netučná ryba," míní Hana Buchtová z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.
Co by tedy doporučila člověku, který se chce zbavit kil? "Určitě nějakou dravou rybu, ze sladkovodních třeba štiku, pstruha, okouna, candáta... a z mořských tresky nebo platýse. Rozhodně bych nedoporučovala tolstolobika, úhoře, makrelu nebo sledě. A vyhnula bych se sardinkám, šprotům, ale i tuňákovi."
Je dobré vědět, že ryby a mořské plody jsou méně tučné než maso, drůbež nebo plnotučné mléčné výrobky. Energetický přínos pochopitelně souvisí s obsahem tuku. Mezi tučné ryby patří makrely, tuňáci a sledi, ze sladkovodních tolstolobik, amur nebo úhoř. Přirozeně nízký obsah tuku ve svalovině mají treskovité a platýzovité ryby (viz Ryby podle obsahu tuku).
"Pokud konzumujete ryby málo nebo středně tučné, nepřinesou víc než 330 až 550 kilojoulů ve sto gramech. Ale i tučné ryby, které mají nad deset procent tuku, což je méně než libové maso, jen výjimečně přesáhnou 630 kilojoulů," říká Hana Buchtová a dodává, že záleží také na kuchyňské úpravě: "Ryba s nízkým obsahem tuku ve svalovině upravená šetrně vařením nebo dušením má jen 200 až 300 kilojoulů."
V jídelníčku člověka, který chce hubnout, by se ale neměly objevovat uzené ryby. "Jednak se k uzení používají tučnější druhy ryb. A pak uzením ryba ztratí vodu, čili je koncentrovanější, a tedy tučnější než makrela, kterou si doma ugrilujete nebo upečete na másle," vysvětluje odbornice na ryby.
Cenné látky pro tělo
Tuk však není jediný důvod, proč bychom měli mít ryby na talíři. Jsou skvělým zdrojem kvalitních bílkovin, kromě toho zásobují náš organismus vitaminy A, D a B, minerálními látkami, jako jsou vápník, fosfor a jód. Jsou lehce stravitelné a všechno, co je v nic cenného, je dobře využitelné. Navíc se snadno a rychle připravují.
