"Podle rozdílů v obsahu a druhovém zastoupení mléčné mikroflóry lze jogurty rozdělit do tří základních typů," vysvětluje Milada Plocková z katedry mléka a tuků Vysoké školy chemicko-technologické.
Klasické jogurty jsou výrobky, v nichž je zastoupena klasická mikroflóra, tedy Lactobacillus bulgaricus a Strepcoccus thermophilus. Jsou to tradiční výrobky, kterým dává většina zákazníků přednost. Mají příznivé účinky na lidský organismus.
V posledních několika letech se na trhu objevila další skupina výrobků, které kromě těchto dvou jogurtových kultur obsahují ještě další, takzvané probiotické mikroorganismy, například rod Bifidobacterium nebo Lactobacillus. "Těmto výrobkům jsou připisovány nejvýraznější pozitivní účinky na lidský organismus. Je však třeba vzít v úvahu, že počet těchto mikroorganismů se může v průběhu skladování snižovat, když jsou například nesprávně uloženy při teplotě vyšší než 80C," říká Milada Plocková. Mnohé zahraniční spotřebitelské testy prokázaly, že množství těchto mikroorganismů je ke konci záruční doby nízké.
Třetí skupinu tvoří kysané výrobky tepelně ošetřené po kysacím procesu. Ty by už vůbec neměly být označovány jako jogurty. "Tepelné ošetření likviduje nejen mikroorganismy způsobující kažení, ale i bakterie jogurtové kultury," dodává Milada Plocková. "Proto mají tyto výrobky výrazně delší trvanlivost, ale také minimální pozitivní účinek na lidský organismus." Většinou jde o výrobky dovážené ze zahraničí. Na jejich obale by nemělo chybět označení v českém jazyce, že jde o výrobek tepelně ošetřený po kysacím procesu.
Jogurty jsou cenným zdrojem živin
Mléčné výrobky jsou ceněné proto, že obsahují všechny tři základní živiny - bílkoviny, tuky a sacharidy (cukry), prakticky celé spektrum vitaminů, s výjimkou vitaminu C, a jsou důležitým zdrojem vápníku. Podle lékařů by měly být součástí každodenního jídelníčku.
"Ceněn je především obsah vápníku, který je nutný pro správný vývoj kostí. Rovněž obsah bílkovin je důležitý, zvláště v případech, kdy v jídelníčku z různých důvodů vynecháváme maso," uvádí dietní sestra Tamara Starnovská z Fóra zdravé výživy.
Bez vápníku se kosti stávají křehkými a vzniká onemocnění osteoporóza, tedy odvápnění kostí. Jogurty obsahují vápník ve velké míře, a to ve formě, kterou organismus dobře vstřebává. "Je dobré konzumovat dostatek vápníku v mladém věku, kdy ho organismus dovede maximálně využít," doporučuje Tamara Starnovská. Jeden stopadesátigramový kelímek jogurtu dodá asi pětinu, maximálně čtvrtinu doporučené denní dávky vápníku. Denní dávka je 800 miligramů pro dospělého. "Ženám však 800 miligramů nestačí, měly by jíst jeden gram denně po celý život, v přechodu už je obvykle pozdě," doplňuje Tamara Starnovská.
Pro ty, kteří si hlídají váhu, je asi nejdůležitějším kritériem výběru energetické hodnota. Ta závisí na mléce, které bylo k výrobě použito (plnotučné nebo odtučněné), dále na tom, zda jogurt obsahuje či neobsahuje cukr, a konečně na množství ovoce. Ovoce zvyšuje obsah kalorií, a to do té míry, že odtučněný ovocný jogurt je zhruba stejně kalorický jako plnotučný bílý jogurt.
Nejvíce kalorické jsou samozřejmě ty výrobky, které obsahují nejvíce tuků, tedy smetanové jogurty. Jsou jemnější než ostatní jogurty, ale stinnou stránkou je obsah tuků kolem deseti procent oproti běžné hodnotě do tří procent.
Aby měl jogurt sladkou chuť, je třeba přidat sacharózu nebo fruktózu. Některé jogurty však obsahují příliš mnoho sacharózy, tedy rychle vstřebatelného cukru bez velkého nutričního významu.
 Označení "jogurt" ve spojení s tepelným ošetřením odporuje předpisům. Tepelně ošetřený jogurt už není jogurtem a nesmí tak být označen. |
 Kysané mléčné výrobky, které se mohou uchovávat při běžné pokojové teplotě a mají dlouhou dobu trvanlivosti, prošly tepelným procesem, a nejsou tedy pravými jogurty. |
